„Během sestavování scénáře jsme se opírali o skutečné události, takže jsem prostudovala velké množství literatury, popisující zážitky židovských dětí. Studium nebylo vůbec jednoduché, ještě dnes vstřebávám skutečné příběhy, které si museli prožít nevinní lidé," říká pedagožka literárně-dramatického oboru PV Dram na Základní umělecké škole v Prostějově Jana Turčanová.

Jak se Vám vlastně podařilo uchopit tak náročné téma?

Ačkoliv je to sedmdesát let stará historie, v naší společnosti stále žije. Chtěli jsme podat výpověď o té době v symbolických obrazech, nenásilně představit střípky z konkrétních lidských osudů a nechat diváky nasát trochu z atmosféry válečných let. Ano, nebylo to nic jednoduchého. Vše jsme ponechali na úrovni symboliky, protože naturální zobrazení zla by se v tomto případě neosvědčilo. Lidé v divadle nemají takový odstup od děje a vše působí mnohem intenzivněji.

Jak tedy samotné představení vypadá?

Naše ztvárnění je velmi netradiční. Nepojímáme představení jako jeden příběh s pevnými charaktery, které se rozvíjejí. Diváci shlédnou několik obrazů z období těsně před a během války, které ve výsledku tvoří ucelený celek. Scény občas doplňuje komentář ze současnosti, který obraz ještě více rozvíjí. Odrážíme se od reálných osobností, které si prožily část svého života v Terezínském koncentračním táboře. Divák se tak seznámí s Petrem Ginzem, nebo Dívkami z pokoje 28. Naťukli jsme i příběh sira Nicholase Wintona, který zachránil stovky židovských dětí.

Žáci Základní umělecké školy při představení

Žáci Základní umělecké školy při představení. Foto: archiv Jany Turčanové

Jak probíhaly přípravy na premiéru?

Představení jsem secvičovala s dvanácti dětmi ve věku patnácti, šestnácti let a zrovna tento ročník je neuvěřitelně různorodý. Najdou se mezi nimi jak milovníci historie, tak i tací, kteří se o tuto tématiku příliš nezajímají. Ale všichni byli námětem velmi zaujatí. Začali jsme nacvičovat v únoru a premiéra byla v červnu. Krátce na to jsme dostali pozvánku do Třebíče, kde jsme odehráli představení na počest odhalení pamětní desky Antonínu Kalinovi. Tento třebíčský rodák skončil z politických důvodů v koncentračním táboře, kde se mu podařilo různými způsoby zachránit téměř tisícovku židovských dětí. Zájem o představení Ptaly se, proč mají i další Židovské obce.

„Jsme rádi, že můžeme tímto způsobem podat výpověď o tehdejším životě dětí v koncentračním táboře, kde jim víra a přátelství dodávaly naději, že jednou bude lépe," uzavřela pedagožka literárně – dramatického oboru na Základní umělecké škole v Prostějově Jana Turčanová.