Nejčastěji v této souvislosti zaznívalo jméno barokního malíře Petra Brandla, který tvořil na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století.

Nyní se odborníkům z Vlastivědného muzea v Olomouci a především z České akademie věd podařilo tento fakt potvrdit.

„Barevná skladba, práce se světlem, motivy jednotlivých figur, stejně jako působivý rukopis nedávají pochybovat o tom, že jde o vlastnoruční Brandlovu práci. Dokonalé ovládnutí této manýry známe i z jeho dalších děl," řekl historik umění Tomáš Valeš z Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky, jenž obraz autorsky určil.

V kapli zámku v Čechách pod Kosířem restaurátoři identifikovali vzácnou barokní malbu z dílny Pavla Brandla

Zobrazená scéna není v církevním umění podle odborníků zcela obvyklá.

„Na plátně je zachycen ikonograficky pozoruhodný motiv Zvěstování sv. Anně, který bývá většinou součástí širších mariánských cyklů. Záhadou zůstává původ díla, nicméně se v otázce provenience nabízí možnost spojit jej se ztraceným obrazem svaté Anny, který zdobil kostel Panny Marie Na Louži v Praze na Starém Městě," doplnil Valeš.

Skvost tak dlouho unikal pozornosti odborníků zřejmě proto, že prostory zámku pod Kosířem nebyly veřejně přístupné. Poté, co revoluční spravedlnost zabavila zámek hraběcímu rodu, zde sídlily nejrůznější školské instituce, naposledy internát pro mentálně handicapované děti.

Kurátora dělal Josef Mánes

Do majetku Silva Tarouců se dílo dostalo podle všeho z dědictví po Františku Josefu Sternbergovi, který v Praze spoluzaložil koncem osmnáctého století Obrazárnu Společnosti vlasteneckých přátel umění. Právě v jejím inventáři je dílo uváděno jako Brandlovo. Později však bylo spojení obrazu s tímto inventárním záznamem zapomenuto.

Sternberg své sbírky Obrazárně zapůjčil, a tak po několika desetiletích putovaly zpět jeho dědicům. Kurátora dělal Silva Taroucům při této příležitosti malíř Josef Mánes.

Mezi sedmi desítkami vybraných děl byl zřejmě i Brandlův obraz. Nebo možná hned několik děl tohoto barokního mistra. V inventáři Muzea Prostějovska se ze Sternbergovského dědictví nachází přitom další dílo, u něhož se spekuluje o Brandlově autorství.

„Je to obraz Spícího apoštola Jakuba. Po objevu v Čechách nyní budeme kontaktovat pana Valeše a pokusíme se určit identitu i tohoto díla," uvedla historička umění prostějovského muzea Michaela Kvapilová Nováková.

Na možnost pokochat se oltářním obrazem ze zámecké kaple si ale veřejnost ještě počká.

„Představíme jej na výstavě, kterou chystáme na jarní měsíce roku 2014, poté bude dílo vráceno zpátky na zámek v Čechách pod Kosířem," doplnila mluvčí Vlastivědného muzea v Olomouci Renáta Fifková.