Dechový orchestr má na svém kontě řadu ocenění i ze zahraničních soutěží. Mezi vaše největší úspěchy patří umístění ve stříbrném a zlatém pásmu na prestižní Mezinárodní soutěži velkých dechových orchestrů v Ostravě v letech 2005, 2007 a 2009, v červnu 2009 jste v polském Rybniku získali Zlatou lyru, na Mezinárodním festivalu dechových hudeb v Praze 2011 a 2012 jste se umístili ve stříbrném pásmu a na podzim roku 2012 jste si odnesli na Mezinárodním soutěžním festivalu v Malgrat de Mar druhé místo. Co pro vás znamená ocenění města?

Ocenění jsme nečekali, a o to víc si ho vážíme. Je to ocenění práce celého orchestru i těch, kteří nás podporují. Naštěstí máme hodně fanoušků a vyprodané koncerty, což je i zásluhou paní ředitelky. Nedávno se mi jeden žák přiznal, že jeho dědeček je naším příznivcem, což samozřejmě potěší.

Dechový orchestr čítá přes šedesát hudebníků. Jak dlouho trvá, než se tolik lidí sehraje?Dechový orchestr ZUŠ Vladimíra Ambrose v Prostějově má přes šedesát členů

Je to náročné, protože zkoušky orchestru probíhají po jednotlivých skupinkách hudebníků. V tak velkém orchestru je nemožné skloubit čas všech členů tak, aby se setkali na jedné zkoušce. Navíc šedesát členů znamená šedesát osobností, se kterými musí dirigent vyjít. Například na koncert, který jsme odehráli koncem dubna, jsme cvičili už od prosince.

Kolik let má váš nejmladší a nejstarší člen orchestru?

Nejstarší člen je Ivoš Polaško, kterému je přes šedesát let. Je to starý harcovník, kterého muzika strašně baví. Nejmladší z nás je bubeník, kterému je dvanáct roků. Jsme mladý orchestr a počtem členů vzácný, protože hodně velkých orchestrů zaniká. O dechové nástroje je malý zájem a na hraní v orchestru chybí lidi.

Kolik času by měl hudebník věnovat tréninku, aby to někam dotáhl?

Samozřejmě by měl trénovat co nejvíce a každý den, alespoň půl hodiny, protože ten čas, který strávíme na zkoušce, je minimální. Navíc občas někdo kvůli škole nebo práci nemůže na zkoušku přijít, a pak to chybí. Ale kolik času tomu každý věnuje, záleží jen na něm.

Základem vašeho repertoáru jsou koncertní skladby našich i zahraničních autorů, ale také přepis populárních melodií různých žánrů. Aktuálně se také zaměřujete na propagaci skladeb patřících do tzv. symfonické dechové hudby. To je pestrá škála skladeb.

Náš orchestr se vydal cestou, která zahrnuje jak skladby umělecky a posluchačsky náročné, tak i skladby, kterými chceme dechovou hudbu přiblížit všem generacím. Od tzv. vážné hudby přes hudbu filmovou, muzikálovou až po skladby zasahujících do oblasti jazzu. Nechceme hrát jenom starou klasiku, jako je Bedřich Smetana nebo Antonín Dvořák. Samozřejmě jejich skladby také hrajeme, ale jenom s tím bych u dětí neuspěl, proto hrajeme i moderní hudbu, například Sky Fall od Adele.

Orchestr vedete od jeho vzniku, sám jste hrál osmnáct let v orchestru u vojenské hudby. Je nynější generace dětí jiná než ta předešlá?

Mám pocit, že dřív do toho byly děti více zapálené a bylo na ně větší spolehnutí, dnes třeba místo zkoušky dají přednost jiné činnosti. Dnešní děti také hůře snáší kritiku.

Je pro hudebníka působení v orchestru otázkou prestiže?

Pro hudebníky by účinkování v orchestru měla být prestižní záležitostí, protože orchestrů není tolik. Když na něco člověk hraje, proč by měl skončit v deváté třídě? Hudebník by měl mít směr nebo cíl, a tím by měl být orchestr. Člověk musí dělat hudbu, protože ho baví, a ne proto, že mu to například rodiče přikázali. 

Dechový orchestr ZUŠ Vladimíra Ambrose ProstějovOrchestr vznikl 1. září 2003 a navázal na tradici malého dechového orchestru, který působil na hudební škole od roku 1979. Orchestr se rozšířil o saxofonovou sekci, basklarinet, hoboj, fagot, využívá širokého spektra bicích nástrojů a dalších hudebních nástrojů (klavír, harfa), které patří do moderního obsazení současných velkých dechových orchestrů. V současné době má orchestr přes šedesát hudebníků, jeho členy jsou žáci hudebního oboru, studenti středních i vysokých škol, učitelé a absolventi školy. Základem repertoáru jsou koncertní skladby našich i zahraničních autorů, ale také přepis populárních melodií různých žánrů. Aktuálně se dechový orchestr zaměřuje na propagaci skladeb patřících do tzv. symfonické dechové hudby.