A tříčlenná porota měla skutečně co dělat. Z šestnácti choreografií měla vybrat dvě nejlepší, které by pak postoupily do celostátního kola v Kutné Hoře. Jak pak prozradila za porotce Markéta Janíková, hodnotila s kolegy celou řadu věcí - zdaleka ne pouze technické provedení tance.

"Posuzujeme také vhodnost námětu, přípravu dětí i vyjádření a to, jak představení působí na diváka jako celek," prozradila Markéta Janíková. Dodala však ještě jedno kritérium, možná dokonce nejdůležitější. "Hodnotíme také, jak pedagogové vedou své děti. A jestli se jim daří vést je k tomu, aby si tanec zamilovaly," sdělila Markéta Janíková. O náročnosti rozhodování pak svědčily i dvacetiminutové pauzy v programu určené mimo jiné i poradám porotců.

Během celého odpoledne pak diváci měli co sledovat. Na chvíli je dění na jevišti zavedlo do Řecka, jindy ovládla pódium jasně červená a rychlejší tempo. Atmosféře pak navíc přidávali i diváci. Obecenstvo složené zejména z rodičů a dalších příbuzných tanečnic a tanečníků ji dokázalo vyšperkovat málem k dokonalosti.

Vrásky naopak přibyly organizátorům. Část souborů totiž nepřijela. "Bylo jich přihlášeno dvacet, dva však nepřijely zcela a jedna další choreografie také chyběla. Důvodem byly nemoci," uvedla Pavla Vašková, organizátorka z kulturního klubu Duha.

A vypočítala rovnou, odkud děti-tanečníci přijeli. "Dorazili z Olomouce, Šumperka, Valašského Meziříčí i z Prostějova. Před pátou je po třech blocích čeká vyhlášení, dva nejlepší zamíří do celostátního kola," informovala Pavla Vašková.

Zajímavostí bylo, že kromě dětí z Olomouckého kraje, pro které byla soutěž primárně určená, dorazily i děti z Valašského Meziříčí na Zlínsku. Důvodem bylo, že tam se krajské kolo nekonalo - aby se tak děti mohly poprat o postup, musely zamířit na Hanou. "Přivezly jsme třicet dětí. Ambice samozřejmě jsou, chtěli bychom postoupit," uvedla Monika Foltová z Valašského Meziříčí, která se objevila hned ve třech rolích: rodiče, diváka i podporovatelky tanečníků z Valašského Meziříčí.