Kdy jste vlastně s malováním začal?

K malování jsem se dostal na základní škole v Horním Štěpánově, odkud pocházím. Tam vždycky visely moje výkresy na chodbě s dvakrát podtrženou pětkou jako odstrašující příklad. Hrozně mě totiž nebavilo kreslit žehličky a mlýnky. Pak asi po dvou letech nás převzal pan učitel Jiří Valenta. Ten s námi začal malovat podle fantazie. Vzpomínám si, že nás nechal třeba ilustrovat pohádku. Tehdy jsem poznal, že malování může být i něco jiného.

Tím to ale neskončilo, že?

Pokračoval jsem samozřejmě na střední škole, kde jsem měl spolužáka Jirku Janečka. Ten už tehdy velice dobře maloval, kopíroval třeba Picassa. Mě to zajímalo, on o malování hodně věděl, tak jsme se často bavili. Jednou se mě například ptal, jestli si šepsuji podklad pro malování. Já jsem tenkrát ani nevěděl, co to je. Od něho jsem se taky hodně naučil.

Měl jste pak v úmyslu pokračovat dál, nebo jste se rozhodl rovnou pro archeologii?

Malování jsem se chtěl věnovat profesionálně, hlásil jsem se také na uměleckou školu. Při přijímačkách jsem sice skončil v první desítce, ale brali jenom pět. Tak jsem musel jít na vojnu. Pořád mě to ale k umění táhlo, po vojně jsem zkoušel sochařinu. Jenomže to už zase nešlo kvůli věku. Šel jsem tedy studovat historii a archeologii do Brna. Je ze mě tedy archeolog a malování mám jako koníčka. A je to tak, myslím, dobře. Nejsem k ničemu nucen, můžu si malovat co chci a jak chci.Miroslav Šmíd

Ta zmiňovaná sochařina se ale promítla i do vaší malířské tvorby. Nemalujete totiž jenom štětcem.

Maluju hodně rukama, prsty i dlaněmi, na obrazy dělám kaňky. V nich je totiž obrovský kus náhody a ta může být někdy velice krásná.

Vaše tvorba tíhne k poetismu a surrealismu. Máte v téhle oblasti nějaké své oblíbence?

Mám rád obrazy Zdeny Marie Novákové. Ta ve svých dílech také používá kaňky a pracuje s principem nahodilosti. Oslovuje mě i tvorba Josefa Velčovského.

Kde všude byly vaše obrazy k vidění?

Zhruba každé tři roky jsem míval nějakou výstavu. Před čtyřmi lety byla velká v Náměšti na Hané, tam jsem měl asi osmdesát obrazů, v roce 2004 jsem vystavoval v prostějovském archivu. A asi před třemi lety v Galerii B v baště u hradeb.

Chystáte se v tomto tempu pokračovat?

Já vlastně už ani vystavovat nechci. Je s tím dost práce a člověk musí vystoupit před lidmi. A to už se mi moc nechce.

Přesto budete mít v neděli vernisáž v Náměšti na Hané.

Oslovila mě paní starostka s tím, že se blíží mé šedesátiny. Tak jme se domluvili na menší výstavě, bude tam asi pětatřicet obrazů.

Malujete něco právě teď?

Nedávno jsem byl doma po operaci ruky, tak jsem něco namaloval, ale teď zrovna pracujeme na archeologickém výzkumu v terénu. Kromě toho také píšu, dokončil jsem práci o archeologických nálezech na Hradě u Bílovic.