Lidé obdivovali drobné plastiky hudebníků, sošky svatých i celé betlémy. Jejich tvůrcem je devětašedesátiletý lidový umělec Pavel Janošík, rodák z olšanské místní části Hablova.

„Z Hablova jsem odešel před pětačtyřiceti lety. Žiji v Třebčíně u Slatinic,“ připomínal se v sále sokolovny lidem, kterým přišel povědomý.

Pavla Janošíka, profesí technika, to táhlo k umění odjakživa.

„Maloval jsem oleje, kreslil grafiky, psal básně. Krátce před odchodem do penze jsem se ptal sám sebe, čemu se ještě budu vyjma barviček věnovat. A napadlo mě řezbářství,“ uvedl Janošík. Přiznává, že umění dělá naivním způsobem.

„Tak, jak mi to Pán Bůh nadělil, metodou pokus omyl,“ usmívá se. Přesto se nikdo z kupujících nemusí bát, že by u Pavla Janošíka koupil nějakou nepovedenou věc. „Za čím si nestojím, to nenabízím,“ zdůrazňuje umělec.

Vytesal i sousedova psa

Vybavuje si, jak jej jednou soused požádal, aby mu vyřezal plastiku psa. Stejného, jaký mu pošel.

„Psa jsem udělal, ale nelíbil se mi. Dal jsem jej sousedovi zadarmo se slovy vemte si ho a spánembohem,“ přiblížil řezbář.

Jeho povedená díla, především půvabné betlémy, si mohou zájemci koupit v jedné z olomouckých galerií. Sošky z lipového dřeva tam nakupují nejen Moravané, ale i návštěvníci z Čech a zbytku Evropy.

„Mé betlémy jsou třeba ve Skotsku, Holandsku i Německu,“ zmínil se Pavel Janošík s tím, že některé dokonce doputovaly až za oceán do Spojených států amerických.

Největší betlém vzešlý z jeho rukou vlastní jeden z Olomoučanů. „

Ten betlém má pětačtyřicet figur. A může se rozrůstat,“ přiblížil řezbář

Všem, kteří by po něm chtěli nějakou rozměrnou plastiku, vzkazuje lidový umělec narozený před devětašedesáti roky v Hablově:

„Už je nedělám, mám totiž artrózu.“ A ukazujesvé silné prsty, lehce zkřivené nemocí. ⋌(rh)