Na jevišti se postupně vystřídaly soubory ZUŠ Němčice nad Hanou s různorodým repertoárem. Od Muzičky, žesťového kvintetu, flétnového souboru a fagotového dua až po Sašaband a pěvecký soubor Sedmikráska.

„Komorní hudba je hudba určená pro menší počet nástrojů, nejčastěji pro dva až devět. Už název napovídá, že je vhodná pro hru v menších prostorách, třeba i v komoře,“ říká se smíchem ředitel ZUŠ Ladislav Gazdag.

„Pro komorní hudbu je charakteristická určitá intimita. Ale intimita na jevišti. Takže menší hluk, menší obsazení,“ doplňuje.

„Když se koncert připravoval, byla hlavním kritériem pestrost. Proto se možná posluchači pozastavují nad různorodostí hudebních směrů. Komorní hudba nemusí být za každou cenu hudba vážná,“ prozrazuje ještě záměry ze zákulisí ředitel ZUŠ.

Iniciátorem a hlavním organizátorem byla, stejně jako v předchozích letech, Pavla Kundelová. ZUŠ koncert naplánovala do předjaří.

„Je nutné, aby se prolínala období klidu, kdy žáci studují nové skladby a zkouší, a období akcí kdy svou práci zúročí na jevišti,“ poodhaluje ředitel ZUŠ dramaturgický plán školy.

A s jakými dojmy odcházeli návštěvníci? „Sluneční hrob,“ odpovídá bez rozmyslu blonďatá Naďa Páclová a doplňuje: „Tuto skladbu hrál na závěr svého vystoupení Sašaband a je to moje srdcovka,“ dodává s dojetím v hlase. „Velmi mile mě taky překvapila Sedmikráska svou skladbou Elvise Presleyho, to mi až naskočila husí kůže“ doplňuje.

„Nejvíc jsem se těšil na vystoupení klarinetistů. Asi proto, že tam hrají kamarádi. Ale myslím si, že naplněný sál nezklamal ani jeden z účinkujících,“ sdělil závěrem další z návštěvníků Dušan Svozílek.

Autor: Adéla Palíšková