Jeho nesmírně vtipné básničky o lásce, vztazích a naší prapodivné současnosti provokují, dráždí a v nejlepším případě k přemýšlení nutí mladé slečny i mládence vkládající své první básnické pokusy na internetové stránky jednoho komunitního serveru. Bohumil Brhel se zde pod přezdívkou bohjaj projevuje jako vtipný glosátor, kterému životní zkušenosti nic neubrali na myšlenkové bystrosti a bezprostředním způsobu nahlížení skutečnosti. Svůj selský rozum přitom dokáže použít jako D'artagnan kord.

„Ti mladí často ve svých básních fňukají, jak moc je bolí láska. Tak jsem například napsal báseň o tom, že mě zase strašně bolí záda, a to že je teprve bolest,“ usmívá se Brhel s tím, že se mu svou poezií podařilo spoustu začínajících básníků rozpálit do ruda.

„Jejich nářky mi přijdou často falešné. Těm lidem zcela chybí nadhled, vidí jen své vlastní problémy. Nic proti tomu, asi to patří k mládí, ale nikdo mi nemůže bránit, abych si z toho nedělal srandu,“ říká Brhel.

Śestnáctiletou Lily jsem bohužel musel odmítnout

Kromě mnoha rozhořčených reakcí se setkává i s nečekanými projevy náklonnosti. „Psala mi jedna půvabná šestnáctiletá slečna vystupující pod přezdívkou Lily, abych jí poslal své foto, že by to se mnou ráda dala dohromady,“ zmiňuje se Bohumil Brhel s tím, že ji bohužel musel odmítnout. Provedl to opět ve verších. „Kořím se tvé kráse Lily, lásku vyznal bych ti hned, je tu však drobný rozdíl, asi tak padesát let,“ cituje ze své tvorby Brhel, který dobře ví, že podobné pozdní vzplanutí se nevyhnulo ani takovým velikánům jako byl J. W. Goethe. Zároveň si uvědomuje, že co je dovoleno Jovovi, není dovoleno každému. „Miloval Ulriku vroucně, celý tou láskou nasák. Tak proč on byl milý stařík, a já starý prasák?“ ptá se bohjaj v závěru své básně pro Lily.

S podobným nepochopením jako u těch začínajících se Bohuslav Brhel setkal i na opačném generačním pólu autorů píšících prózu i poezii.

„Bylo mi doporučeno, abych zašel na setkání jednoho z prostějovských klubů tvůrčího psaní. Moc jsem tam nezapadl. Hned po mé druhé návštěvě dali hlasovat o mém vyloučení,“ usmívá se Brhel s tím, že mu bylo například vytýkáno, že v jeho básni o jaru se slovo jaro vyskytuje pouze třikrát.

Přesto mu nedávno vyšlo několik básní v časopisu Štafeta. „S Olgou Katolickou, která ji letos poprvé připravovala, se znám odmala. Jednou jsem se jí svěřil, že jsem se na stará kolena zbláznil a začal psát básničky. Jí se to líbilo, tak je využila,“ zmiňuje se Bohuslav Brhel.

Vyučený umělecký zámečník může zároveň sloužit jako příklad člověka, kterému počítač výrazně zasáhl do života, ačkoliv se s ním seznámili až v důchodu.

„Kdyby nebylo počítače, tak asi nikdy verše psát nezačnu. Dostal jsem jej na Vánoce 2008. Moje vnučka Lucka mi zároveň věnovala zápisník ze vzácného papíru z Velkých Losin, napsala mi tam dvě první básně s tím, ať v tvorbě pokračuji dál. Tak jsem se snažil. Skutečně mě to začalo bavit až ve chvíli, kdy jsem se na internetu mohl srovnávat s tvorbou těch mladých,“ zakončuje bytostný optimista, jehož životním heslem je, že nejhorší není srážka s autem, ale s blbcem.

Bohuslav Brhel

* Narodil se 29. prosince 1942
* Vyučil se uměleckým zámečníkem
* Pracoval v prostějovském Zukovu, Mechanice a slévárně ve Vrahovické ulici
* Mezi své zájmy řadí auta, cestování, četbu, historii, vaření, hudbu, internet, počítačové hry a flirtování

UKÁZKA POEZIE

Poslední záchvěv lásky

Život jak sen utekl,
já na stáří dočkal se chvil,
že touhy po veliké lásce,
jsem dodnes se nezbavil.

"Což patřím už do šrotu?"
Jak řešit tu šlamastyku?
Hlavu si lámu, v potu,
"Už vím, jdu na plastiku!"

Nechám si vyhladit vrásky,
pak zvednout povislá víčka,
opět se dočkám lásky,
Rozzářím se jak svíčka.

Vzhled dá se spravit,
jde zlepšit tvé vzezření,
však co nejde nikdy zmladit,
je tvoje myšlení.

Sobectví, lakota, závist,
se v tobě nastřádaly.
Chceš naposled velikou lásku?
Nejde to! Sám jsi malý!

O AUTOROVI

Bohjaj

??? let
Znamení zvěrokruhu: Kozoroh »
Adresa profilu: http://www.lide.cz/bohjaj

Postava

Výška: 181 - 185 cm
Hmotnost: 90 - 100 kg
Postava: vypracovaná
Barva očí: hnědá
Barva vlasů: hnědá
Vousy: vousy oholené
Brýle: nepotřebuji

Závislosti

Kouření: ne
Alkohol: s Mírou
Drogy: ne
Sex: ano
Závislost na: auta, internet, kamarádi, muzika, pc hry, sex, televize

Povaha

Povaha: sangvinik
Pohled na svět: optimista
Otevřenost: extrovert
Moje povaha: bavící, diplomatická, klidná, přátelská, taktní, upřímná, veselá, vypravěčská

Koníčky

Zájmy: auta, cestování, četba, flirtování, historie, hudba, internet, počítačové hry, tanec, televize, film, video, vaření, výlety, zábava, zdraví a krása
Sport: motosport, cyklistika, turistika
Literatura: detektivky, historie, krásná literatura, válečná, cestopisy
Hudba: jazz, pop, taneční hudba, vážná hudba
Zvíře: pes, kůň

Můj styl

Moje motto: Nejhorší srážka není s autem,ale s blbcem.
Životní cíl: Mír v duši
Co nesnáším: Vajíčka
Co miluji: rodinu,přátele a trochu i sebe.
Oblíbená muzika: Vše na trubku.
Oblíbené jídlo: Všechno co nesmím
Oblíbené pití: Všechno co teče. Alkohol s Mírou.
Oblíbený film: Babadala vojákovi. /vlastně Balada o vojákovi!/
Oblíbená kniha: Neviditelný ,Židovka z Toleda
Oblíbené oblečení: Nedbalá elegance!!!
Oblíbené místo: Lavička u jezírka
Moje budoucnost: Jistě skvělá,protože:Nésu hlo'o'o'o'péééééé.
Ideální partner/ka: Samozřejmě ta moje.Kdo říká,že ho žena nechápe,tak se tím sám přiznává jaký je vůl,se kterým to ona nemá lehké.
Oblíbená barva: modrá, oranžová, zelená