Sledoval- li člověk studenty v publiku z nadhledu, nemohl si na začátku představení nevšimnout, že v publiku svítí asi desítka za sedadly poschovávaných displejů mobilních telefonů. Magie představení však dokázala, že těsně před tím, než se sálem rozhostil nadšený potlesk nezářil jediný z nich. Všechny pohledy mladých totiž byly přikovány k pódiu prostějovského Městského divadla.

„Jsem rád, že jsme opět dorazili do Prostějova, neboť je tu krásné divadlo a my jsme tu dlouho nebyli, což už nám bylo trošku líto,“ nechal se těsně po představení slyšet Jan Potměšil. Až v tuto chvíli na něm bylo patrné, že je i nachlazený, což z jeho působení na pódiu rozhodně nebylo znát.

Studentské publikum vám nic nedaruje

„Hrát pro studenty je vždycky dobrodružství, protože tohle publikum vám nic nedaruje. Přesto jsem rád, že do toho jdeme, protože si sám pamatuji, jak jsem díky škole viděl představení, která mě dokázala zaujmout a díky nimž jsem se o divadlo zajímal i dál,“ doplnil Potměšil, který v inscenaci ztvárnil duševně zaostalého Charlieho Gordona.

Ten se díky operaci promění v génia, aby se v důsledku jejích nežádoucích vedlejších účinků nejen opět postupně stával tím, čím býval dřív, ale navíc i neodvratitelně umíral. Algernon z názvu představení je potom bílou myší, na níž jsou podobně jako na Charliem prováděny vědecké pokusy a jejíž smutný osud časově předchází úděl hlavní postavy.

Jedním ze zajímavých paradoxů příběhu je, že v krátkém období, kdy je Charlie „chytrý“ zároveň zakouší asi ty nejhorší chvíle svého života.

Po prostějovských studentech mohli tento příběh od 19 hodin v sále prostějovského Městského divadla spoluprožívat i diváci, kteří měli to štěstí, že sehnali vstupenky na dlouho dopředu vyprodané představení.