Výstavu jsme zahájili na začátku loňského března v Olomouci a její otevření se pojí i s navázáním spolupráce mezi obcemi vypálenými za druhé světové války. Podobný osud jako Lidice a Ležáky totiž měly i další obce jako byla například valašská Ploština či Prlov a také ukrajinský Český Malín osídlený čechy.

Výstava věnovaná Javoříčku za poslední rok navštívila Lidice a Ležáky, byla i v poslanecké sněmovně a také na Slovensku v Banské Bystrici. Letos jsme se zaměřili na muzea olomouckého kraje,“ řekl kurátor a spoluautor výstavy Filip Žáček. Od začátku roku 2010 si tak expozici mohli prohlédnout lidé v Jeseníku a Šumperku. Po nynější prostějovské štaci se výstava podívá v první polovině dubna do Přerova, odkud pak zamíří zpět do Olomouce. „Svou moravskou pouť zakončí 2. května v Javoříčku, kde bude doprovázet pietní akci k 65. výročí vypálení vesnice,“ doplnil Žáček.

Osudný 5. květen 1945

Putovní expozice Ztracené Javoříčko rozmístěná na panelech nabízí návštěvníkům seznámení s historií obce a největší pozornost je samozřejmě věnována osudnému 5. květnu 1945. Tehdy do obce vpadli němečtí vojáci, kteří z domů vyhnali ženy s dětmi za ves a zabili všechny muže od 15 let, kteří se v té době ve vesnici nacházeli. Tedy i ty, kdo tudy například procházeli. „Na panelech máme dokonce portréty zavražděných mužů. Těch nacisti zabili 38. Kromě fotek a informačních textů doplňují výstavu navíc i výňatky z dobového tisku, takže si návštěvník může přečíst jak o událostech informovaly noviny, navíc tu jsou zachyceny i působivé výpovědi svědků,“ doplnil kurátor.

Dodnes je důvod vypálení Javoříčka, které bývá nazýváno i Moravskými Lidicemi, nejasný. Nejčastěji se mluví o trestné výpravě, která měla být odvetou místním obyvatelům za pomoc partyzánům. Masakr v obci provedla jednotka SS tři dna před kapitulací Německa. Kdo ale vraždění zapříčinil se dodnes nevysvětlilo.

„Je pravda, že se mluví o několika možných motivech jako jsou partyzáni či osobní vztahy lidí v obci, ale nikdy nebyl dán jasný důkaz, který by jednoznačně potvrdil či popřel jednu nebo druhou teorii,“ shrnul Žáček. Ten také potvrdil, se organizátoři výstav v jejich průběhu setkávají i s osobními vzpomínkami návštěvníků.

„Zajímavé je, že za námi stále na vernisážích chodí lidé, kteří si vypálení Javoříčka pamatují. Stalo se nám například, že za námi přišel pán, který v době druhé světové války s rodinou bydlel v Olomouci. Jeho rodina měla strach z bombardování města a tak se chtěla uchýlit k příbuzným právě do Javoříčka. Nakonec neodjeli, což jim vlastně zachránilo život,“ uzavřel kurátor.