„Meteorologové dodrželi slib a na víkend se nám rozzářilo sluníčko. Opravdu jsme ho potřebovali, protože v prostorách zámku ještě vládla docela tuhá zima. Chvíli to asi potrvá, než se široké zdivo prohřeje.
Proto někteří návštěvníci hledali přechodné útočiště na prosluněné baště, odkud vypadá přehrada i celý Plumlov prostě kouzelně. Někteří z nich se k večeru divili, že jsou opáleni. Holt, jarní sluníčko má čarovnou sílu,“ popisuje zážitky výtvarnice.
Pochvaluje si, že samotný zámek je úchvatná podívaná a každému, kdo je zde poprvé, prý přímo vyrazí dech. Skromně potvrdí i fakt, že k radosti návštěnvíků by měla přispět rovněž „její“ výstava obrazů:
„Vernisáž byla svěží a přišlo na ni nečekaně hodně návštěvníků. Kulturní program zabezpečili dva velice nadaní mladí plumlovští houslisté, kterým si dovoluji předpovídat skvělou budoucnost. Obrazy jsou líbivé a vzhledem k tomu, že jsou od různých autorů výtvarného sdružení Parnas, kterého jsem členkou, mají diváci možnost vnímat i různé styly a techniky tvorby.“
Zámek je místem, kde se potkávají zajímaví lidé. Naposledy tu autorka poznala nového kastelána. „Ten už přijel i na vernisáž Jarního salonu do Brna, kde také vystavuji,“ řekla. A seznámila se i s Václavem Obrem, který ji zaujal sbírkou starých historických kočárů.
Jako žena si zde všimla také pozoruhodné kolegyně, i když z jiného ranku. „Přišla krásně oblečená a charismatická dáma, která mi byla představena jako paní senátorka Sekaninová. Z našeho krátkého rozhovoru jsem nabyla přesvědčení, že úspěšnou političkou se může stát i mladá atraktivní žena. Je to sympatický důkaz možností, které přináší jednadvacáté století.“
Jaké má Lilian Amann další plány? „V tomhle roce proběhnou další moje výstavy doma i v zahraničí. Velkou samostatnou výstavu zahájím v létě rovněž na zámku v Tovačově a v Zemanově kavárně v Brně. Prostějovsku však zůstanu určitě věrná a slibuji, že s dalšími projekty na sebe nenechám dlouho čekat,“ dodala malířka.