V pátek ráno pak jeho mrtvé tělo objevili pracovníci správy jeskyní a ze dna světoznámé propasti ho museli vytáhnout hasiči. K obdobné tragédii vyjížděli společně s policisty na stejné místo hned v pondělí ráno. Průvodci tam totiž nalezli dalšího mrtvého muže. „Hasiči tělo podobně jako v pátek vyprostili ze dna Macochy v dopoledních hodinách,“ řekl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Policejní mluvčí Pavel Šváb uvedl, že totožnost obou mrtvých mužů policisté znají a případy šetří blanenští kriminalisté. Podle všeho je uzavřou jako sebevraždy. „Z dosavadního vyšetřování zatím nevyplývá, že by se na jejich smrti podílela další osoba,“ sdělil Deníku Šváb.

Po dlouhé době se otevřely obchody s oděvy, bazary nebo klenotnictví.
Drama ve Zlaté Bráně. Kriminálník vytáhl na ostrahu injekční stříkačku

Od začátku letošního roku se má jednat už o sedmý případ v této turisticky atraktivní lokalitě. Skokem z Horního můstku tam v minulosti dobrovolně ukončilo život již několik desítek lidí. Nejen místní mají stále ještě v živé paměti děsivou událost, ke které došlo loni v červnu. Do hlubin Macochy se tam vrhla matka se dvěma malými dětmi.

ZABEZPEČENÍ JE NEREÁLNÉ

Podle jeskyňářů, ochránců přírody a starosty Vilémovic, na jejichž katastru se propast nachází, je zabezpečení propasti a zabránění sebevražedným skokům nereálné. Jedná se o obrovskou členitou plochu a technicky není její rozsáhlé zabezpečení možné. Všichni navíc shodně potvrdili, že člověk, který je rozhodnutý do propasti skočit, by stejně všechna bezpečnostní opatření obešel.

„Podobným neštěstím není možné zabránit vhodným technickým řešením. Okolí propasti je velmi rozsáhlé a členité. Každá taková událost je obrovskou lidskou tragédií. Pokud se dotyčný rozhodne, že si sáhne na život, tak si způsob najde. Jak byste z tohoto pohledu zabezpečil například železnici nebo jiná místa, kde k tomu dochází mnohem častěji, jen se o nich tolik nepíše,“ reagoval před časem šéf Správy jeskyní Moravského krasu Jakub Gabriš.

František Jura.
František Jura končí jako předseda fotbalového Prostějova. Nahradí jej Polák

Dodal, že celé situaci v turisticky exponované lokalitě dlouhodobě nenahrává medializace zmíněných sebevražedných skoků. Každý z nich navíc narušuje provoz Punkevních jeskyní, protože vstup na dno propasti je součástí prohlídkové trasy.

V podobném duchu situaci Deníku po červnovém neštěstí okomentoval i vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Dominik Franc.

„Samozřejmě mi vadí, že Macocha má nálepku místa, které přitahuje sebevrahy. A nejenom mě. Problém není ale z mého pohledu v této světoznámé propasti, ale v lidech. Než si klást otázku jestli její okolí nějak zabezpečit, tak bych se spíš soustředil na prevenci. Jak lidem, kteří se rozhodnou k zoufalému činu a skočí, pomoci. Vím, že se to snadno řekne a hůř udělá, ale za mě je toto cesta. I kdyby na Horním můstku nebo v jeho okolí přibylo nějaké zabezpečení, nemá podle mne smysl. Kdo si tam bude chtít sáhnout na život, tak si vybere nechráněné místo,“ dodal Franc.

Tělo studenta Pavla Švandy bylo za podivných okolností nalezeno 10. října 1981 na dně propasti Macocha v Moravském krasu na Blanensku.
Mrtvý student Švanda v Macoše: Sebevražda? Zabila ho StB, myslí si pozůstalí

Ten dále připomněl, že na Horním můstku byla v minulosti umístěna výzva s vyobrazením rozbitého zrcadla s mottem, že i rozbitý život se dá slepit. A s kontaktem na odbornou pomoc.

Propast Macocha je největší otevřenou suchou propastí, kam dopadá sluneční světlo, ve střední Evropě. Nachází se v katastrálním území obce Vilémovice na Blanensku. Hloubka propasti je 138,4 metrů a její půdorys má rozměry půdorysné jsou 174 × 76 metrů. Vlastní propast si mohou návštěvníci volně zdarma prohlédnout ze dvou vyhlídkových můstků. Horního - ve výšce 138 metrů nade dnem a Dolního - ve výšce přibližně devadesáti metrů nade dnem.

Pomoc přijíždí na kladce! Hasiči cvičili u Macochy záchranu cestujících z lanovky.
VIDEO: Záchrana z lanovky Macocha, hasiči testovali pomoc ve výšce mezi skálami

Návštěva dna propasti je od roku 1914 nedílnou součástí prohlídky Punkevních jeskyní. Nedaleko od Horního můstku je stanice kabinové lanové dráhy. Od Dolního můstku vede k Punkevním jeskyním turistická stezka, kterou nechal koncem devatenáctého století postavit hrabě Salm.

Kvůli značnému převýšení a kamenitému terénu museli dělníci některé úseky cesty vytesat do skály. Stezka je dlouhá asi kilometr. Samotná propast vznikla s největší pravděpodobností prolomením zesláblé klenby obrovského podzemního dómu, protékaného ponornou říčkou Punkvou.

300 LET OD PRVNÍHO SESTUPU

První doložený sestup na dno propasti se datuje k roku 1723 a loni tak od něj uplynulo tři sta let. Tehdy se do krasové hlubiny nechal spustit na laně mnich minoritského kláštera v Brně Lazar Schopper. Po něm, až do roku 1900, se uskutečnilo celkem asi dvanáct písemně zaznamenaných sestupů, jejichž charakter postupem doby nabýval podobu odborných expedic.

Za významnými výzkumy a objevy v této části Moravského krasu stál slavný krasový badatel Karel Absolon. Na dně Macochy poprvé stanul v roce 1901.

Zdroj: Deník/Jan Charvát

„V roce 1914 propojil propast Macochu s Punkevními jeskyněmi. Umožnil tak návštěvníkům dojít až na její dno. Roku 1933 pak spojil propast s vodní cestou na lodičkách k vývěru podzemní říčky Punkvy. Jeskyně a Macochu tak zpřístupnil v podobě, jak je známe dnes,“ uvedl pracovník Správy jeskyní Moravského krasu Petr Zajíček.