Už od ranních hodin se kolem sochy svatého Václava na pražském Václavském náměstí shromažďovaly skupiny mladých lidí, většinou studentů.

Zapalovaly svíčky, vyvěšovaly československé vlajky a transparenty a seznamovaly kolemjdoucí s provoláním pražských vysokoškoláků, se stanoviskem herců pražských divadel a s akcemi probíhajícími na půdě fakult, vysokoškolských kolejí, ale i středních škol, které se také připojily ke stávce.

Bude generální stávka

Na DAMU se kolem poledne sešel koordinační výbor stávkujících studentů, který se seznámil s prohlášením Občanského fóra požadujícím odstoupení zprofanovaných komunistických vrcholných politiků, jmenovitě vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ v Praze Miroslava Štěpána, ministra vnitra Františka Kincla, prezidenta Gustáva Husáka, generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, členů předsednictva ÚV KSČ Jana Fojtíka, Miroslava Zavadila, Karla Hoffmanna a Aloise Indry.

Fórum dále žádalo zastoupení v komisi, která bude vyšetřovat zásah na Národní třídě, a propuštění vězňů svědomí. Prohlášení také vyzvalo lidi ke generální stávce příští pondělí 27. listopadu od 12 do 14 hodin.

Kolem 16. hodiny odpoledne se už Václavské náměstí zaplnilo asi 150 tisíci lidí. Po 17. hodině se průvod vydal z Václavského náměstí na Národní třídu, odkud se stočil po nábřeží na tehdejší náměstí Krasnoarmejců (dnešní náměstí Jana Palacha), cestu přes Mánesův most na Malou Stranu však zatarasily pořádkové jednotky.

Manifesty v Praze, Brně i na Slovensku

Na mimořádné schůzi se v Praze sešly vlády ČSSR, ČSR a SSR. Vydaly společné komuniké, v němž mimo jiné stálo: „Nechceme jít cestou provokací, kterou se nám pokoušejí vnutit určité protisocialistické živly… Vlády ČSSR, ČSR a SSR souhlasí s opatřeními, která měla za cíl obnovit pořádek, chránit majetek a životy občanů.“

Toto prohlášení plně podpořilo i předsednictvo ÚV KSČ.

Nemanifestovalo se však už jen v Praze, ale i v Bratislavě, Ostravě, Brně, Olomouci a dalších městech. V Bratislavě vznikla slovenská občanská iniciativa Veřejnost proti násilí, jejíž požadavky se v zásadě ztotožnily se stanovisky Občanského fóra.

Události 20. listopadu 1989 v ČR

Liberec
Svobodné slovo odsoudilo masakr na Národní a vyzvalo k dialogu s KSČ. Studenti libereckých středních škol vyšli do ulic. „Vzpomínám, jak k nám na SEŠ přiběhli kluci ze stavebky, vtrhli do všech tříd a volali, proč ještě sedíme v lavicích, když estébáci v Praze mlátí studenty,“ vybavuje si bývalá redaktorka Deníku a tehdejší studentka Střední ekonomické školy v Liberci. „Někteří učitelé se postavili mezi dveře a bránili nám v odchodu, varovali před vodními děly. U výstaviště točila průvod s vlajkami televize, redaktor Honzík nás pak ve večerním zpravodajství označil za malé děti, které promarnily den vyučování. Tím jenom podnítil náš zájem o další dění,“ dodala.

Jihočeský kraj
Také v pondělí 20. listopadu byl v Českých Budějovicích a v celém Jihočeském kraji ještě klid, k žádné demonstraci či jejím náznakům nedošlo. Večer se v budově českobudějovického Malého divadla ustavilo Občanské fórum a na vysokoškolských kolejích ve Čtyřech Dvorech vznikl studentský stávkový výbor. 

Brno
Zatím sice ještě obklopeni atmosférou nejistoty a strachu, ale přesto alespoň se slabou nadějí, vyrazili v pondělí 20. listopadu Brňané poprvé na demonstraci žádající svobodu. Konala se na náměstí Svobody. První den na ni ještě dohlíželi ozbrojení policisté i s technikou. „Viděl jsem je stát připravené u nedalekého kostela svatého Jakuba," zavzpomínal Brňan Lubomír Strážnický. Podle historika Michala Konečného měli policisté nachystaná dokonce i vodní děla. Velkou aktivitu vyvíjeli studenti, kteří místo do lavic usedli za psací stroje a rozmnožovali informace. Pro nezkreslené zprávy za nimi chodili i lidé, kteří toužili po informacích, o kterých noviny nepsaly.

Západní Čechy
Ke stávce studentů pražských vysokých škol se připojili i studenti plzeňské lékařské fakulty. V dopoledních hodinách se shromáždili před budovou školy. Založili stávkový výbor, jemuž předsedal Marcel Hájek. Ve stejný den už dopoledne začalo stávkovat plzeňské Divadlo Alfa a poprvé se sešla i plzeňská veřejnost. Večer se před Velkým divadlem shromáždilo několik desítek lidí, kteří si předávali informace o tom, se se vlastně 17. listopadu v Praze stalo.

Trutnov a okolí
U kašny na tehdejším Gottwaldově (dnes Krakonošově) náměstí v Trutnově se 20. listopadu sešlo 38 občanů, příznivců Charty 77 a nezávislých iniciativ. Projev solidarity s bouřící Prahou účastníci ukončili průvodem s hořícími svíčkami kolem náměstí a zpěvem státní hymny. Demonstrantů každý den přibývalo. Nejen z Trutnova samotného, ale z mnoha okolních obcí. Krakonoš na kašně třímal československou vlajku a vedle se střídali řečníci.

Ústí nad Labem
20. listopadu 1989 už dopoledne vznikl na Pedagogické fakultě v Ústí n. L. studentský stávkový výbor proti brutalitě státní bezpečnosti na Národní třídě. V jeho čele stanuli pozdější novináři Jan Šícha a Robert Mikoláš nebo pozdější děkan Fakulty umění a designu a uznávaný kurátor středoevropského současného umění Michal Koleček. Jak píší autoři výstavy Třicet let (1989-2019), která až do prosince probíhá na Filozofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně, Petr Karlíček a Markéta Brožová, vedení fakulty v čele s tehdejším děkanem Janem Melicharem se proti stávce studentů stavělo velmi negativně. Nakonec se konala jen takzvaná aktivní stávka, kdy studenti šli na brigádu a okupovali jen prostory vysokoškolských kolejí.