Během deseti odehraných zápasů nasbíral už osm bodů za dva góly a šest přihrávek, v kolonce plus/minus má jeden kladný bod.

V rámci aktuálního ročníku je navíc zadák Draků, jenž v minulosti krátce okusil i extraligu v Kladně, nejvytíženějším hráčem celé Chance ligy, když se jeho průměrný ice-time vyšplhal až ke hranici šestadvaceti (!) minut za zápas.

Jak zatím zvládáte takovou porci na ledě?

Někdy toho je opravdu hodně, ale zase jsem rád, že dostávám tolik prostoru, hraji přesilovky i oslabení a vážím si důvěry od trenérů. A navíc, máme opravdu dobře natrénováno, absolvovali jsme kvalitní letní přípravu, takže to zvládám celkem bez problémů (úsměv). Pak už ani neřešíte, jestli hrajete v zápase dvaadvacet minut nebo třeba osmadvacet.

Na druhou stranu je potřeba dobře zrelaxovat. Jak si nejlépe odpočinete od hokeje, který kromě utkání zahrnuje také tréninky a cestování?

Nejvíc si odpočinu doma s rodinou. Vezmu si malýho a vyrazíme třeba někam ven na procházku do přírody. Člověk si tak vyvětrá hlavu hlavně po psychické stránce.

Ale zpět k tomu hokeji. Jak hodnotíte dosavadní výkony Draků? Na rovinu, tak parádní začátek asi čekal málokdo. Šumperk hraje sympatický hokej, výsledkově se mu daří a pohybuje se v horní polovině tabulky.

Před sezónou nás většina pasovala do role jasného adepta na sestup, ale v úvodu soutěže jsme zvládli duely s těžkými soupeři, což nám hodně pomohlo. Pokud budeme takto hrát i nadále, bojovat jeden za druhého, držet se přesně pokynů od trenérů, tak to bude dobré. Ty doposud získané body jsou odměnou poctivé práce celého týmu.

Dosavadní úspěchy jsou asi o to víc potěšitelné, že letošní kádr je z velké části opravu šumperský s řadou odchovanců v sestavě. Kromě vás bojují za Draky například i Denis Kindl, Lukáš Žálčík, Daniel Vachutka, Jakub Horký či Adam Scheuter.

Podle mě je vždycky lepší, když máte v mužstvu odchovance. Myslím si, že pak k tomu klubu mají úplně jiný vztah a dají do hry více srdíčka. Celkově je letošní kádr hodně dobře poskládaný. My místní se velice dobře známe, s Lukášem Žálčíkem a Danem Vachutkou jsem hrál navíc i loni v Prostějově, odkud letos přišel i Martin Pěnčík. Všichni to jsou skvělí hokejisté. Zkrátka mezi sebou nemáme žádného blbce, spoléháme hlavně na partu a všichni společně se snažíme jít za vytyčeným cílem.

Zmínili jsme Prostějov, který byl nedávno vaším soupeřem. Bylo pro vás krajské derby jako bývalého hráče Jestřábů více vyhecované, nebo jej berete jako kterýkoliv jiný zápas?

Snažím se vzájemné souboje brát jako normální utkání, ale určitě jsme moc chtěli vyhrát. Škoda, že to nevyšlo (prohra 3:4 na nájezdy – pozn. aut.). Měli jsme tam plno šancí, hlavně v prodloužení a mohli to urvat na svou stranu. Ale Prostějov má v útoku obrovskou kvalitu a byl to nesmírně těžký duel, takže nakonec můžeme být rádi i za ten jeden bod, každý se počítá.

Navíc Šumperk v tomto střetnutí opět ukázal vnitřní sílu, když téměř ztracený duel ve třetí třetině ze stavu 1:3 srovnal na 3:3 a dotáhl jej až do nájezdů.

Vzhledem k tomu, jak máme mladé mužstvo, tak je to super. Už párkrát jsme v zápasech ztráceli, ale nep….li se, dokázali ještě zabrat a přineslo to ovoce.

Už jsme to nastínili. Největší zbraní současného mladého výběru asi bude právě soudržnost a parta.

Tak určitě (úsměv). Ale jak už jsem říkal, každý si přesně plní svoje povinnosti a zatím nám to funguje.

V Šumperku pamatujete i horší prvoligové časy, kdy byli Draci doslova otloukánkem. V čem je jiná letošní sezóna, kdy mnohými podceňovaný tým je rázem černým koněm soutěže?

Na rovinu, nevím. Těžko na tohle odpovědět. Třeba v tom hraje i roli strašák v podobě sestupu až pěti týmů a všichni se tak snaží vybičovat k maximálním výkonům. Každá výhra, každý získaný bod může hrát v konečném účtování velkou roli. Dřív možná ani nebyla v Šumperku tak dobrá komunikace mezi trenérem a hráči. Letos máme v tomto směru u obou trenérů dveře otevřené, když třeba potřebujeme s něčím poradit, pořád rozebíráme, co zlepšit. Starší hráči se snaží pomáhat těm mladších, prostě letos je v kabině dobrá chemie.

Do Šumperku jste se vrátil společně s Lukášem Žálčíkem a Danielem Vachutkou před touto sezónou z Prostějova. Co vás oslovilo k návratu?

Po přesunu Žalči a Vachyho bych musel do Prostějova jezdit sám v autě a to se mi nechtělo (smích). Ale bylo tam samozřejmě víc faktorů. V Prostějově to bylo dobré, ale chtěl jsem hrát zase doma, navíc v týmu, který se začal tvořit hlavně z odchovanců. Také mě lákala vidina hrát opět pod trenérem Janečkem.

Když jsme spolu mluvili naposledy, tak v prosincovém rozhovoru jste přiznal, že by vás ještě lákala extraliga. Šumperk letos znovu spolupracuje s Vítkovicemi, je tedy šance, že by si vás v případě potřeby mohl tým Ridery vytáhnout nahoru, co myslíte?

Tak to opravdu nevím. Vítkovice mají plno kvalitních obránců, pokud by však ta šance přišla, určitě bych se nebránil, koho by nelákala extraliga (úsměv). Ale to je kdyby, snažím se držet při zemi a nyní se hlavně soustředím, abych odváděl kvalitní výkony pro Šumperk, se kterým bych chtěl dosáhnout co nejlepšího umístění v Chance lize.