Navíc odpalovali dělobuchy, a to nejen ve svém sektoru.

Hlavní rozhodčí Pražák proto zápas za stavu 3:0 pro Jestřáby předčasně ukončil.

Prostějovský gólman Juraj Šimboch neměl v odehrané části utkání příliš mnoho práce. Jeho předčasný závěr jej však mrzel.

Hokej se změnil v krvavou řež. Zápas v Prostějově ukončil zásah těžkooděnců

Co byste řekl k incidentu s havířovskými příznivci na začátku třetí třetiny?
Je to škoda, protože zápas měl perfektní náboj, diváci hnali nás i Havířov. Mrzí nás, že jsme jim nemohli ukázat nějaké další hokejové parádičky nebo góly.

Jak jste celou situaci vlastně viděl?
Začínala třetina a havířovští fanoušci se dostali ze svého sektoru. Pobili se tam, napadli naše diváky. Na led začaly létat světlice, takže je asi přirozené, že rozhodčí musel duel ukončit.

Šlo by podle vašeho názoru něčemu takovému předcházet?
Toto asi není otázka na mě (úsměv). Ale vědělo se dopředu, že něco takového se chystá. Těžko říct, jestli by se něčemu takovému dalo předcházet. Havířovští fans přijeli ve velkém počtu.

Juraj ŠimbochV době, kdy celý konflikt probíhal, jste byli v tunelu spolu s havířovskými hráči. Jaká byla jejich reakce na něj?
Nevím, já už jsem byl v kabině.

Jste kmenovým hráčem Třince. Zažil jste někdy takové derby s Havířovem?
Ne, to jsem ještě tedy nezažil. Vždycky ti diváci byli na tom zimáku slyšet, byli problémovější. Ale ještě nikdy se zápas, který jsem chytal, neukončil.

Jaká je vůbec rivalita mezi těmito dvěma kluby?
O nějaké rivalitě mi není nic známo. Aspoň, co vím, tak Třinec má derby v extralize s Vítkovicemi. Avšak že by byla rivalita mezi Třincem a Havířovem? Právě, že Třinec spíše do Havířova posílá některé své hráče a naopak, takže tam jsou dobré vztahy. Třeba Honza Peterek byl z Havířova.

Nestalo se vám, že by na vás či vaše spoluhráče kotel AZ řval nějaké hanlivé pokřiky?
Ne, to se nestalo, ani v sobotu. O ničem takovém nevím, nic takového jsem nepostřehl.

Tak problémoví slovenští fans nejsou

Proti Havířovu jste chytal i v loňské sezoně za Beroun. Také bylo v Berouně tolik havířovských fanoušků?
Tolik jich tam nebylo, ovšem jeden autobus tam přijel určitě. Také to tam bylo trochu vyhrocené, ale nepřerostlo to do takovéhoto konfliktu.

Nejsou podobní fanatici třeba také u vás doma na Slovensku?
Nezažil jsem je. Takoví problémoví slovenští fandové nejsou, někdy je to sice také přiostřené, ale ne tak jako zde. Tady to prostě přerostlo v konflikt.

Juraj Šimboch

Chodí podle vás na hokej na Slovensku méně příznivců než v České republice?
Na Slovensku je ta návštěvnost na některých stadionech nadstandardní, na některých ne. Já jsem z Nitry, kde, i když se nedařilo, vždycky chodilo okolo tří a půl, čtyř tisíc diváků. Když se dařilo, tak ten zimák byl plný. Je to stejné jako někde v Česku, v Berouně chodilo málo lidí, v Kadani, v Benátkách nad Jizerou to samé. Ale závisí to od zimáku až po konkrétní mužstvo.

Za vyvolávání jména jsem vděčny

Co byste řekl na potlesk a děkovačku, kterými se vám odměnili fanoušci?
Jak říkám, my máme fantastické fanoušky. Já jsem ze to rád a za každé volání mého jména a fandění jsem vděčný. Je to strašně příjemné. Chtěl, aby takových krásných momentů bylo co nejvíc, abych podával takové výkony, aby mé jméno mohli křičet celý zápas.

Vy osobně jste se kotli tentokrát odměnil skokem na zadek. Berete si inspiraci od vašeho brankářského kolegy z Třince Šimona Hrubce?
Děkovačkami vysloveně ne, to se dělá všelijak. Šimon je specifický tím, že vždy vymýšlí něco nového a je hrozně originální. Známe se dobře, je to kamarád, ale že bych přebral některou z jeho fintiček, to ne. Snažím se si to užít a moc neřeším, co udělám. Je to spontánní.

Autor: Petr Komárek