„Největší závary byly při jejich přesilovkách, kdy jsme si zachytal. Kluci hráli parádně dopředu i dozadu a byl to týmový výkon,“ prohlásila po utkání brankářská jednička Jestřábů.

„Atmosféra byla parádní a je jenom potřeba smeknout před našimi fanoušky a poděkovat jim,“ pronesl jednadvacetiletý gólman na adresu prostějovských fanoušků, kteří často skandovali jeho jméno.

Jak jste viděl vítězné hanácké derby z prostějovské branky?

Ze začátku jsem moc práce neměl. Největší závary byly při jejich přesilovkách, kdy jsme si zachytal. Kluci hráli parádně dopředu i dozadu a byl to týmový výkon.

Přerov byl v přesilovkách několikrát kousek od gólu, souhlasíte?

V přesilovkách se Přerov chytil a hrozil nám, že by mohl dát gól. Naštěstí se jim to povedlo až před koncem za stavu 2:0 pro nás.

Ve druhé třetině na vás padal puk z výšky, ale zády jste jej vytěsnil za branku. Byla to nebezpečná situace?

Byla tam střela z boku a chytil jsem to ramenem. Puk se potom odrazil nahoru. Ale existuje takové nepsané gólmanské pravidlo, že když brankář neví, kde je puk, tak se opře o břevno. Spadlo mi to naštěstí na záda, takže kdybych to neudělal, tak by to byl gól.

Ještě za stavu 1:0 vás zachránila tyč. Měl jste velkou kliku?

Byla tam střela na vyrážečku, lízlo mě to a odrazilo se to do tyčky.

Kapituloval jste naštěstí až za stavu 2:0. Kudy přerovský Kotásek propasíroval puk do branky?

Bylo to v jejich přesilovce čtyři na tři. První střelu jsem chytil, ale bohužel tam soupeř měl dost času a až napodruhé nebo napotřetí mi to tam dorazil. Tam zůstala skulinka mezi tyčkou a betonem a tudy to proklouzlo do brány.

Bral jste utkání proti Přerovu jako velké derby?

Pro mě to zase až takové derby nebylo, i když jsem v Přerově v mládeži a v dorostu rok a půl strávil. Ale pro mě to zas až takové derby, jak pro místní kluky nebylo. Jsem rozhodně rád, za každou výru, Přerov je silný soupeř a v zápasech druhé ligy to bylo poprvé, co jsem je dokázal porazit.

Jak se vám hrálo v takové atmosféře, jakou vytvořili vaši fanoušci?

Atmosféra byla parádní a je jenom potřeba smeknout před našimi fanoušky a poděkovat jim.

Po zápase byla dlouhá děkovačka. Jak si užíváte chvíle, kdy fanoušci skandují vaše jméno?

Užívám si to hodně a je to paráda. Doufám, že takových děkovaček bude víc.

MIROSLAV MAZAL