Kliknutím zvětšíteTy sbíral hlavně v dresu Znojma a Pardubic, ve druhé nejvyšší soutěži pak táhl Šumperk i mateřský Přerov. Tak trošku po vzoru Jaromíra Jágra se nejoblíbenější kratochvíle vzdát nehodlá a v nové sezoně se tak bude vozit vedle dalších známých jmen – Lubomíra Korhoně, Martina Filipa, Tomáše Sedláka, Jana Semoráda či Petra Polodny. „Všechno chceme vyhrát,“ hlásí odhodlaně otec stejnojmenného syna, který se aktuálně rve o místo na kempu Vancouveru Canucks. Také o něm povídal v rozhovoru pro Deník.
Jak jste se během předminulé sezony vlastně k hokeji vracel? Kdo vás z České Třebové ukecal?
Volal mi Luboš Korhoň. Zjistil, že jsem skončil, tak se ptal, jestli bych si s ním ještě nechtěl cvrnknout v České Třebové. Jel jsem nejprve pracovat do Švýcarska, říkal jsem mu, že až se vrátím, tak se ozvu. On to pak tlumočil panu Vaňkovi (Vladimír Vaněk, manažer HC Kohouti Česká Třebová, pozn. red.). Ten se pak se mnou zkontaktoval a nějak jsme se domluvili.
A hned jste byl produktivní, v patnácti zápasech jste nasbíral jedenáct bodů. Jaká je úroveň krajské ligy?
To mě překvapilo. Vlastně půl roku jsem nic nedělal, přijel jsem tam a myslel jsem si, že to tam v kraji budu vodit, projíždět (smích). Během deseti minut mě vyvedli z omylu. Bruslit umí každý a i tohle potřebuje nějaký trénink. Byl jsem překvapený, Pardubický kraj má vysokou úroveň.
Vedle sebe navíc máte další hráče se zkušenostmi z extraligy…
Je to povybírané dobře. Odchovanci tam nejsou, ale sjíždíme se tak různě. Vždy dvě auta od Olomoucka, dvě od Pardubicka, sejdeme se a hrajeme.
Jak často vůbec trénujete?
V úterý a v pátek máme tréninky, do toho teď začnou zápasy. Hrávali jsme středa – neděle, jezdil jsem autem.
Je to pro vás i dobrý přivýdělek? Za párek tam asi nehrajete…
O tom bych se nechtěl bavit (úsměv). Funguje to tam dobře, něco za to dostaneme.
Minulou sezonu jste hrát nemohli, jde o amatérskou soutěž. Co jste vlastně dělal? Je těžké se do toho vrátit?
Nebylo moc co dělat, takže jsem paradoxně trénoval víc než teď. S Liborem Vitoslavským jsme v Přerově chodili každý den do posilovny nebo si zaběhat. Teď už je víc rozptýlení, nám ten covid vyhovoval (úsměv).
Na led jste se dostal kdy?
Chodil jsem v Přerově s Old Boys, až se letos v červnu udělal led.
Jak probíhala letošní letní příprava v České Třebové?
V létě se vždy sejdeme jednou, dvakrát do měsíce, tam letní příprava není, každý si ji dělá sám. Ale od srpna už jsme na ledě a dojíždíme pravidelně úterky a pátky. Měli jsme dva turnaje, nějaký ten přátelák.
A jste spokojen? Vypadá to, že jste se do toho dostal rychle, hned jste vstřelil dva góly.
Jo, člověk, když to hraje padesát let, tak to za dva roky nezapomene (smích). Hrál jsem jen ve dvou zápasech a zadařilo se.
Jaké jsou v České Třebové ambice?
Ty jsou jasné. Všechno chceme vyhrát. Pěkně se o nás starají, tak se nedivím, že chtějí výsledky.
Mají Kohouti za cíl i postup do 2. ligy?
To nevím. Zatím to bylo tak, že se to pokaždé chtělo vyhrát, ale do druhé ligy ne. Teď nevím, ale i když se vyhraje, tak není jisté, že postoupíte. Je to tam složitější.
Syn už je ve Vancouveru na kempu Canucks. Máte od něj nějaké ohlasy?
Voláme si každý den. Po telefonu vypadá spokojeně. Teď byl přímo v A-týmu Vancouveru, měl kemp, teď se přesunuli do Oxfordu a zase mají kemp áčka. Byl tam napsaný, ale tam je třicet útočníků, osmnáct obránců a pět gólmanů. Zatím byl spokojený, bál jsem se, aby tam nebyl smutný nebo nějaký zaražený, ale smál se a byl v pohodě. Jsem za to rád.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
