Vsetínský tým si tak připsal třetí bod v sérii a již v pátek může rozhodnout o svém postupu do semifinále play-off. „Nedáme jim nic zadarmo. Rozhodně se nevzdáváme. Je to hokej, může se stát cokoliv,“ tvrdí prostějovský forvard Jan Starý.

Honzo, jak byste zhodnotil čtvrtý zápas série?

Sice jsme parádně srovnali na konci druhé třetiny, ale nestačilo to. Z naší strany to ale bylo dobré utkání. Snažili jsme se, makali. Nepodařilo se nám přidat čtvrtou branku, abychom docílili obratu. Bohužel u nájezdů člověk nikdy neví. Je to prostě loterie.

V poslední minutě druhé třetiny jste během šestnácti vteřin dokázali vyrovnat na 3:3. Celkově ale vám druhá perioda moc nevyšla, co myslíte?

Ano, to máte pravdu. Hráli jsme velmi špatně. Zaplať pánbůh, že jsme se dokázali na konci dvěma góly dostat zpět do zápasu a ještě s tím něco dělat. Celkově se nám ale druhá část opravdu nepovedla.

Zažil jste někdy, aby se během šestnácti vteřin vstřelili dvě branky?

To už si asi nevzpomenu. Hokej je rychlá hra. Člověk se nesmí vzdát, protože nikdy neví, co přijde. Pořád jsme se snažili a proto se nám i s trochou štěstí podařilo nakonec vyrovnat. Ve třetí třetině jsme mohli přidat další branku, bohužel nám nevyšly přesilové hry.

Na konci prodloužení jste měli velkou šanci zápas rozhodnout v přesilové hře 4 na 3. Proč to nevyšlo?

Hráli jsme zbytečně staticky. Stáli jsme, měli jsme soupeře rozpohybovat, více střílet. V takových zápasech tohle musíme využívat, ještě když jsou tři minuty do konce prodloužení. Nedaří se nám to, jak bychom si představovali. Trochu na tom zapracujeme a doufám, že se to zlepší.

V nájezdech ani jeden z prostějovských hráčů nepřekonal běloruského brankáře Šelepňeva. Čím si to vysvětlujete?

Když budu hodnotit svůj nájezd, tak se mi to nepodařilo trefit tam, kam jsem chtěl. Ostatním ty nájezdy také úplně nevyšly podle jejich představ. Je to strašná škoda. Mohli jsme sérii srovnat, místo toho oni mají mečbol. Každopádně my se nevzdáváme. Musíme podat stejně kvalitní výkon, bojovat a poprat se o to, abychom sérii vrátili zpět na prostějovský led.

Autor: JIŘÍ HORÁK