Lubomíre, druhá finálová bitva byla opět velká přetahovaná, dvakrát jste vedli, ale nakonec se rozhodlo až v nájezdech. Nebylo z toho až moc velké drama?

Ze začátku to bylo opravdu až moc nahoru dolů, celkově měl zápas velmi vysoké tempo. Naštěstí jsme to zvládli. Vyhráli jsme i díky fanouškům, kteří nás hnali dopředu.

Vy jste svým gólem zvyšoval na 2:1. Byl původní záměr vystřelit nebo to spíš bylo nahození na bránu?

Když jsme hráli u nich, tak jsme měli opravdu málo střel. Moc dobře jsme tedy věděli, že doma musíme střílet pořád, ze všech stran. Tam se puk odrazil od jejich brankáře ke mně, zkusil jsem to dát nahoru a díky bohu to tam padlo.

Finálová série s rivalem z Prostějova je opravdu velmi divácky navštěvovaná. V Přerově bylo dokonce vyprodáno.

Jak tohle vnímáte, nesvazuje vám to ruce?

To si nemyslím, naopak jsme za tu skvělou atmosféru rádi. Jsou tady vynikající fanoušci a nemůže být nic lepšího, než s takovými fanoušky být až ve finále. Moc pro nás tato podpora znamená, fandové jsou opravdu šestým hráčem.

V prodloužení jste měl šanci, kdy jste byl v úniku, ale nakonec jste skončil pod hostujícím brankářem, což si samozřejmě prostějovští nenechali líbit a strhla se potyčka. Prostějovští se pak na vás slétli, i když jste v tom byl prakticky nevinně.

Ve středním pásmu se ke mně odrazil puk, jel jsem na bránu a chtěl jsem dát gól. Puk tam zůstal u brankáře, tak jsem chtěl dorážet. Nechtěl jsem ho srazit, ale nevím, jestli jsem stoupl na hokejku nebo jestli mě podrazil, ale omluvil jsem se mu. Oni z toho byli samozřejmě podráždění, šli do mě, je to play off, to k tomu patří.

Série je vyrovnaná, začíná se prakticky od začátku. Vítěz pátečního duelu bude mít mečbol, s čím jít do tak důležitého zápasu?

Prostějov sice hraje dobře, ale jsou určitě hratelní. Nás ženou dopředu fanoušci, my hrajeme srdíčkem. Uvidíme, rozhodnou maličkosti, věřím, že se štěstí přikloní na naši stranu a dovezeme ten důležitý bod navíc. (ol)