Myšlenky na konec kariéry ukončila nabídka také z druholigového Prostějova. „Asi bych ukončil hokejovou kariéru,“ říká otevřeně.

„Tento rok to bylo ovlivněné strašně tím, že uzavřeli pro gólmany třetí ligu v Německu. Uzavřeli i Itálii a tam už jsem byl domluvený na angažmá. Musel bych mít italský pas,“ vysvětluje.

Nevysoký ochránce jestřábí svatyně měl tři konkrétní nabídky.

Žádná z nejrůznějších důvodů nevyšla. „Byl jsem domluvený v Itálii někde v Alpách. Měl jsem tam jít s trenérem, se kterým jsem byl ve Francii. Nabídky byly i z Francie a Bělehradu.“

Hlavně fanoušci Prostějova mohou mít radost, že zahraničí zůstalo tentokrát pro Petra uzavřené. Úspěšnost zákroků nad 92 procent dává defenzivě hanáckého klubu jistotu.

O "rivalitě"

„Já tohle nesleduju. Cítím se v klidu. S Emilem jsme sem přišli, abychom chytali. Buď bude chytat on, nebo já. Ten, kdo tam půjde, ať chytá co nejlíp. Ať jsme mančaftu prospěšní. Proto tady jsme,“ komentuje společný úkol s Emilem Hrazdírou v předposledním týmu ligy.

Brankářská dvojice Tuček – Hrazdíra toho zažila bok po boku opravdu hodně. Společné zlínské začátky i premiéra vyhukaných kluků v extralize jsou ty tam.

S nadhledem blížících se třicátníků berou hokejové boje mezi prostějovskými mantinely. „On je o rok mladší než já. Spolu jsme prošli dorosty, juniory i áčko ve Zlíně, takže nějakých osm deset roků jsme spolu působili. Je úplně pohodový kluk,“ chválí zkušenější Tuček a objasňuje, proč mu dělá všude Hrazdíra dvojku: „Jsem starší,“ usmívá se.

Emila pustil mezi tři tyče zatím jen jednou. Naposledy ve Žďáru nad Sázavou.

„Kdo bude chytat, záleží na trenérovi,“ podotýká. „Máme kamarádský vztah.“

O rivalitě či konkurenci nemůže být v jejich případě řeč. „Tady to není. Kdyby to bylo v extralize, tak je to asi jiné. Ve druhé lize to hrajeme po práci. Jdeme si zahrát. Je jedno, jestli tam bude stát on nebo já. Hlavně ať se posouváme tabulkou nahoru,“ přeje si.

Prostějov se tabulkou posouvá.

Leč pomalu.

I tak byla nedávná vítězná série HK balzámem na porážkami z minulé sezony týranou duši.

„Je to příjemné. Velmi příjemné. Minulý rok jsem toho moc nezažil. Je to něco nového. Přišel jsem do týmu, který pořád prohrával, a najednou jsme se zvedli. Hřeje mě to na duši,“ vyznává se.

U Jestřábů už stihl zažít dva trenéry. Neúspěšného Chlustinu nahradil Flašar. Fanoušci v internetovém hlasování klubu vidí v tomto tahu hlavní příčinu lepší hry i výsledků dravých ptáků. „To nemůžu hodnotit. Pana Chlustinu jsem zažil týden, pana Flašara měsíc. Každý trenér má něco,“ tvrdí Tuček. „Jeho styl nám ale sedl,“ dodává vzápětí.

Skvělé výkony nechávají bývalého gólmana Skalice, Znojma nebo Olomouce chladnými. O tom, že by zamířil do výší sféry hokeje, neuvažuje. „To asi ne. Jako do první ligy se tady člověk nedostane. Mají gólmany. Mně už je třicet roků. Takže do první ligy už nijak nepočítám, do extraligy vůbec ne,“ říká. „Nepřemýšlím nad tím. Zatím,“ alespoň částečně poopravil svojí odpověď.

Hokej bere jako koníček

Hokej se pro něj stal hrou. Zábavou. Koníčkem po práci. Přívlastek velkého talentu, který jej pronásledoval v mládežnických kategoriích, se stal vzpomínkou.

„Hokejem se bavím, i když je to časově náročné. Začal jsem pracovat, mám rodinu. I manželka musí být trpělivá,“ rozesměje se.

Přesto by chtěl svůj um ukazovat co nejvíce lidem. Byť v Prostějově. „Divákům moc děkuji, že chodí víc a víc. Lepší výsledky je přitáhnou. Ať přijdou se na nás mrknout. Fakt jsme se dost od začátku zlepšili,“ přesvědčuje.

Vidět Petra Tučka v akci mohou Prostějované ve středu. V 18 hodin přivítají Jestřábi Opavu.