Jak hodnotíte působení v Prostějově?

Teď to hodnocení může být trošku zkreslené. Odvolání mě samozřejmě mrzí. Ale když si to vezmu zpětně, tak jsme se poprvé celý tým i realizační tým potkali 24. července. Nějakým způsobem se budoval kádr, přišla spousta nových kluků. Vyšla nám příprava a začátek sezony také nebyl špatný. Potom byly výkony i výsledky jak na střídačku. Majitel se rozhodl pro změnu trenéra a já proti Prostějovu nic nemám. Pro mě to byla dobrá zkušenost, pracoval jsem s velmi dobrými hráči a spolupráce s panem Luňákem byla na vysoké úrovni. Každý týden jsme spolu komunikovali a řešili hokej, co je dobře, co špatně, co zlepšit, ale někdy to tak je, že hokej je v některých věcech krutý. Chtěl tomu dát impuls a první na řadě je vždycky trenér. Když se týmu nedaří, může za to trenér, když ano, tak jsou dobří hráči. Tak to je a trenérská práce je v tomhle těžká. Ale nemám důvod být zahořklý nebo naštvaný. Spousta věcí se dala udělat jinak.

Proč se vám nedařilo?

Kdybych to shrnul do tří bodů, tak první byla ztráta Tomáše Jáchyma, který onemocněl a na dlouho vypadl ze sestavy. Druhým byl pokles formy některých hráčů, u kterých jsme si mysleli, že nás budou táhnout, ale byli nebo jsou mimo formu. Třetím pak je zraněný prvního brankáře Jardy Pavelky v posledních týdnech, kde jsme některé zápasy ztratili. Klobouk dolů před Markem Štipčákem, co v bráně předváděl, ale první gólman nám prostě chyběl.

Říkal jste, že spousta věcí šla udělat jinak, co?

Mohl jsem třeba přistoupit na nějaké trejdy. Oživit to a poslat někoho někam na měsíc, aby se probral. Dá se upravit systém, vylepšit. Ale nemyslím si, že to, co jsme hráli, by bylo špatné, výsledky nám to neslo. Mohli jsme to doplnit mladšími kluky, aby to bylo živější. Ale to jen tak zpětně přemýšlím. I když vyhrajete a podáte dobrý výkon, tak je na čem pracovat.

Čím to bylo, že jste dokázali předvést dobré výkony a vyhrát se Vsetínem či Porubou, ale pak některé zápasy byly takové mdlé?

Proti silným soupeřům se hraje vždycky lépe. Chtějí hrát hokej a to samé jsme chtěli my. Byly to atraktivní zápasy, nikdo nic nebetonoval, necouval. Naopak, když přijede papírově slabší tým, tak se postaví více do obrany. Jak jsem říkal, spousta kluků byla mimo formu a už jsme to nepřetlačili. Zápas potom vypadal diametrálně odlišně. Vždycky je snazší bořit než tvořit. A když se nepovede tenhle zápas, tak klukům následně padá sebevědomí, ač jsou zkušení. Když nedáte pět, šest zápasů gól a nedaří se vám, tak ta deka padne na každého a může být sebevíce zkušený. Potom se musíte odrazit od jednoduchých věcí, ale je to proces, který trvá déle. Proto to bylo takhle na houpačce.

Cítil jste tlak od fanoušků, kteří si přáli vaše odvolání?

Sociální sítě nesleduji, určitě ne hodnocení fanoušků. Zpětně vím, co mi říkali známí, tak už od začátku jsem prý nebyl v oblibě. Nevím, proč. Cítil jsem tlak proti Pardubicím, kdy od půlky zápasu křičeli, abych odstoupil. V tu dobu to nebylo příliš moudré, protože stav byl 2:3 nebo 2:4 a ještě se s tím dalo něco dělat. Jsou to ale fanoušci, mají na to právo a ať si křičí, co chtějí. Já si nebudu trhat žíly kvůli tomu, že někdo řve, abych skončil. V téhle branži to takhle je. Buď se líbíte nebo ne. Já jsem je vždycky chválil a vždycky budu, protože to jsou fanoušci, kteří všude, kam přijeli, byli cítit a vytvořili super atmosféru.

Bylo zlomem prohrané domácí derby s Přerovem?

Myslím, že ano. To jste trefil. Tohle derby tady má obrovskou tradici, je srovnatelné se zápasem Sparta - Slavie. Zažil jsem to v Přerově, kde jsme vyhráli v prodloužení a zápas otočili. Z mého pohledu byl Přerov lepší, ale my jsme vyhráli a vynášeli nás do nebes. V Prostějově byla první třetina hodně špatná a pak jsme to nezvládli a prohráli. Je to zápas, kde se nic nepromíjí a dlouho to zůstává. Tady se to pro mě začalo naklánět špatným směrem.

Fanoušci si stěžovali, že občas hráči nebojují naplno. Zaznamenal jste to také?

Souhlasím, ale je to spíše otázka na hráče. Jestli se mu nechce nebo nebojuje? To si nedokážu vysvětlit. Nechápu, že jde hráč do zápasu a nebojuje. Já ho připravím na to, jak hraje soupeř, co máme hrát, co na ně platí, jak hrají přesilovky a oslabení, ukážu jim to na videu. Můžu je naučit střílet, bruslit, ale bojovnost by měla být automatická, o tom by se nikdo neměl bavit. Jdeme dělat svoji práci a jdeme předvést, co jsme natrénovali. Základ je dát tam srdce. Někteří hráči tomu nedali sto procent.

Řešil jste to s hráči?

Bavili jsme se o tom, ukazoval jsem jim to, hodnotili jsme to a ptal jsem se jich. Řešil jsem to, ale je to individuální. Třeba mi nějaký zkušenější trenér poradí, jak hráče, ani to nechci říct, donutit, aby bojoval. Jestli je do něčeho musíte nutit, tak ať to raději nedělají.


Fanoušci psali, že to vypadá, že někteří hráči pod vámi nechtějí hrát. Jaké byly vztahy v kabině?

Neřekl bych. Už když jsem hrál a i teď jako trenér to mám stejně, kabinu si dělá tým. Trenér do toho nezasahuje. Ani já jsem do toho nezasahoval. Mluvil jsem s nejstaršími hráči, každý týden jsme měli sezení a řešili jsme, co je dobré, co špatné, co zlepšit, aby se mohli soustředit na svoji práci. V momentě, kdy kabina nefunguje a kluci mi řeknou, s tímhle si nevíme rady, tak teprve potom do toho vstoupím jako trenér a budu to řešit. S každým jsem měl individuální pohovor, abych zjistil jestli se mu tady líbí. Hraje tam roli všechno, rodiny a podobně. Tohle musíte zjistit, abyste se dostal hráčům do hlavy a dokázal je připravit. Když se vrátím k tomu, co psali ti fanoušci, tak nikoho z nich jsem v kabině neviděl. Nevím, proč to píší. S kluky jsem měl dobrý vztah a jestli jsem se někomu nelíbil, tak je to normální. Nemůžete se zavděčit všem. Na druhou stranu, oni jsou od toho, aby poslouchali nového trenéra, i když byli zvyklí na něco jiného. Já jsem také přišel z jiného týmu, byl jsem zvyklý na jiné hráče. Zásady jsem nezměnil, ale musel jsem je upravit, protože tady byl jiný tým.

Když jste zmiňoval, že kabinu si dělá tým, tak v Prostějově fungovala?

Je to proces, který nějakou dobu trvá. Co jsem měl zprávy, tak to ještě dolaďovali. Ještě to není ono, a proto to nebylo ono ani na ledě. Je to ale všechno o tom, že si lidé sedají. Jsem zastáncem společné letní přípravy, kde se tvoří tým. V létě máte dva měsíce na to, abyste tým připravili. Přišli noví kluci, poznáváte jejich charaktery, jak reagují při hře. Pak máte každý víkend na to, abyste si udělali nějaké posezení u piva a všechno si vyříkali. Tohle nám chybělo. Potkali jsme se až 24. července a museli jsme si zvykat jeden na druhého, jiný styl trénování…

Když jsme ještě zmiňovali bojovnost, nemohl jste hráče více namotivovat?

Proslovy a namotivování na zápas byly dobré. Potom už je to individuální, jestli do rány skočíte nebo ne. Každý hráč to má v sobě. Stejně, jako jsou kluci, kteří umí dát gól, tak máte frajera, který zablokuje každou střelu. Neřekl bych, že by to bylo tím, že bychom měli špatné proslovy a kluci nebyli motivovaní. Už jen to, že chcete vyhrát, máte cíl a chodíte každý den kolem toho, co jsme měli napsáno na zdi, tak to byla motivace sama o sobě.

close Ve středu 15. listopadu přijede do Prostějova atraktivní nováček Chance ligy ze Znojma. Zdroj: LHK Jestřábi Prostějov info Zdroj: Deník/VLP Externista zoom_in Ve středu 15. listopadu přijede do Prostějova atraktivní nováček Chance ligy ze Znojma. Zdroj: LHK Jestřábi Prostějov