Martine, co říci k zápasu s posledním týmem tabulky?

Nic, moc. Ve třetí třetině jsme prohráli 3:0, takže je to trošku dál od spokojenosti. Nechci říct, že jsme zápas podcenili, ale přestali jsme hrát. V závěru jsme moc polevili. Utkání nebylo celkově nic moc. Díky bohu měli Bobři dvě třetiny v bráně gólmana, kterému se daly dát góly. Potom přišel Slovák a už nám nic nedovolil.

Začátek zápasu vám i celému týmu, ale vyšel.

Chtěli jsme dát, co nejdřív branku. Minule jsme se s Valašským Meziříčím dost trápili. Takže v sobotu jsme chtěli jejich odpor rychle zlomit. A celkem brzo se to povedlo, kotouč se dostal šikovně ke mně a já jej jen zametl do prázdné.

ČTĚTE TAKÉ: Jestřábi smetli Bobry v tréninkovém duchu

Po dvaceti minutách jste vedli 4:0, je těžké se dál motivovat do jasného zápasu?

My jsme chtěli hrát vzadu a pomoct Vydrželovi k nule, což se nám bohužel nepovedlo. Ale i přes jasný výsledek jsme chtěli hrát na sto procent a dát hodně gólů, aby měli diváci radost.

Přesto Valašské Meziříčí nepředvádělo dobrý hokej. Zápas vypadal spíše jako trénink. Neměli jste to v hlavách?

Možná trochu jo. Ze začátku jsme šli do utkání na plno. Nejde to podcenit. Soupeř vyhrál třetí třetinu 3:0, z toho je vidět, že to nejsou špatní hráči.

Ve třetí třetině jste dostali dva slepené góly, bylo těžké se znovu nastartovat do hry?

Tam už nebylo ani moc potřeba. Do konce chyběla jen chvilka a věděli jsme, že máme nahrané.

Vy jste jeden z mála hráčů, kteří tu byli i loňské sezoně. Jak se cítíte v omlazené kabině?

Je super, že kluci v týmu jsou moji věkovou kategorií. Rozumíme si možná i více než loni. Všichni jsou super. Nemůžu si na nikoho stěžovat a jsem jen rád, že tu s nimi můžu být.

Vy ale nenastupujete pravidelně. Jak se vám takto hraje?

Je to docela těžké. Naposledy jsem hrál před měsícem. Nyní jsem zase naskočil do zápasu, ale jen na třetinu v Novém Jičíně. Potom mě trenér stáhl. Je to těžké se do toho dostat. Necítím úplně důvěru. Když nehrajete pravidelně, tak je těžké na ledě něco předvést.

Vy studujete vysokou školu. Jak je těžké skloubit studium a druholigový hokej?

Celkem v pohodě. Trenér mi v tomto vychází vstříc. Nemusím na některé tréninky chodit, třeba když mám zkoušku. Jinak to ale stíhám. Neměl jsem tolik předmětů, takže jsem mohl být víceméně na všech trénincích.

A co středeční zápasy?

Tam jsem akorát ráno nestihl rozbruslení, ale odpoledne jsem už na zápase mohl být.

Jak to vidíte s letním semestrem?

Teprve za týden si půjdu dělat rozvrh, takže pak uvidíme, jak se mi to podaří skloubit. V play off to bude asi těžké. Tam se hraje zápas obden a nevím, jak tu školu budu zvládat.

Prostějov chce postoupit do první ligy. Dokážete si představit studovat a zároveň hrát tuto soutěž?

Já si myslím, že to není reálné. Pokud se postoupí, tak moc nepočítám v případě dalšího studia, že bych tady hrál.

Na hokej ale asi úplně zanevřít nechcete?

Spíš ne, záleží, jestli bude kde hrát. Kdyby se obnovil Plumlov, tak bych hrál jenom kraj, a nebo to zkusím někde v Brně. Mohl bych tam bydlet na koleji a hrát za ně. Je to ještě daleko. Rozhodně si myslím, že první ligu tady já hrát nebudu.