Změnu dresu útočník Matouš Venkrbec naznačoval již v závěru uplynulé sezony. „Možná zůstanu, možná odejdu a ve hře je i zahraničí,“ řekl v rozhovoru pro Deník na konci března.

Nakonec se urostlý forvard rozhodl pro jihočeský Motor a nové prostředí může Venkrbcovi prospět.

„Shodli jsme se, že začal stagnovat a vytrácela se u něj motivace posouvat se dál. Někdy je prostě potřeba udělat změnu, aby se ve vás opět zažehl plamen touhy něčeho dosáhnout,“ prohlásil na webu Jestřábů prostějovský trenér Jiří Vykoukal.

ZAČÁTEK NA HANÉ

Venkrbec poprvé obul brusle v rodné Olomouci. V klubu z hanácké metropole patřil k velkým talentům. V mládežnických kategoriích stabilně prokazoval dobrou formu, která mu přinesla i pět startů za reprezentaci do 18 a 20 let.

V ročníku 2006/2007 poprvé nakoukl do dospělého hokeje, když za olomoucké áčko stihl čtyři zápasy. Vyzkoušel si i druhou ligu v Přerově.

Pak se ale náhle rozhodl ukončit kariéru. Chtěl se naplno věnovat studiu na teologické fakultě.

RESTART KARIÉRY

Hokejový dres oblékl znovu až po třech letech ve druhé lize v Prostějově, když kývl na nabídku Lukáše Luňáka.

„Ty tři roky bez hokeje bych nevyměnil, bylo to přesně to, co jsem v životě potřeboval,“ řekl pro Deník.

Zde společně právě s Luňákem ml. a Vladimírem Stejskalem vytvořil údernou první formaci a společně s celým týmem dotáhli Jestřábi až do finále, které zvládli a mohli se radovat z postupu do první ligy.

Celkem si Venkrbec v 55 zápasech připsal 73 bodů (24+49). Což je na někoho, kdo tři roky nehrál hokej, úctyhodné číslo.

„Nikde jinde než v Prostějově bych s hokejem opět nezačal. Rodilo se to zde pod rukama lidí, kterým věřím, a to mě zlákalo k návratu do hokeje,“ dodal.

O rok později si ho vytáhly extraligové Pardubice, za které odehrál 11 zápasů (2+2).

Od sezony 2016/2017 se stal prostějovským kapitánem, kterým zůstal až do letošního roku. V tom samém ročníku si jej fanoušci zvolili jako sympaťáka tehdejší WSM ligy.

S příchodem nových hráčů se jeho pozice v týmu poměrně změnila. Minulý ročník dohrával až ve čtvrté lajně a vypadl také z přesilových her. Přesto si připsal 30 kanadských bodů (9+21).

„Chvíli jsem s tím přesunem bojoval, ale uznal jsem, že pro tým to bude nejlepší,“ sdělil v posezonním rozhovoru koncem března.

V jednom útoku se potkal i s obrovitým Václavem Meidlem. Vytvořili tak duo dvou velkých „věží“. Spolupráci s ním si ale pochvaloval.

„Snažili jsme se plnit úkoly, které jsme měli. Docela se nám občas dařilo strhnout zbytek týmu naší aktivitou, nějakým gólem, hitem nebo nasazením,“ sdělil nyní už budějovický forvard.

Bývalému kapitánovi poděkoval za jeho odvedené služby i prostějovský trenér Jiří Vykoukal.

„Matoušovi chceme v první řadě poděkovat za jeho práci, kterou pro klub udělal. Přejeme mu do života jen to nejlepší a ať se mu v novém klubu daří!“ řekl pro klubový web.

Přidal se také generální manažer Jaroslav Luňák.

„Matoušovi bych chtěl za celý klub i za sebe poděkovat, protože to v Prostějově se mnou táhl dlouhých šest sezon. I jeho velkou zásluhou je, že se aktuálně prostějovský hokej nachází tam, kde je. Bohužel změna pro něho byla potřeba a tak se naše cesty momentálně rozešly. Rozhodně a pevně věřím, že se v Prostějově ještě setkáme,“ uvedl.

JIŘÍ HORÁK