Sezonu 2006/07 strávil Ján Skokan v týmu Progym Gheorgheni. Šestadvacetiletý centr nevěděl, co má od rumunského angažmá čekat. Kvalita tamní interligy ho mile překvapila. Další dobrodružství se vydal hledat přes celou Evropu. Našel ho v dánském Aarhusu. Do skupiny nevyzpytatelných zaměstnání lze zařadit i zatím poslední epizodu. Byť ve zdánlivě klidném Prostějově.

„Zavolal mi prezident klubu Zabloudil. Pověděl mi, že jsou poslední a že chtějí jít výš. Přáli si dostat se z té šlamastyky. Řekl jsem mu, že není problém,“ tak popsal Skokan novou výzvu u druholigových Jestřábů.

Rumunský zaměstnavatel je v životopise stále pozoruhodný

Odchovanec popradského hokeje se nikdy do nejvyšší soutěže na Slovensku nepodíval. Přes Rumunsko a Dánsko se dostal do Česka. Po Šumperku a Uničovu kývl na nabídku z Prostějova.

„Hrál jsem v Rumunsku interligu, kde mohlo hrát 5+1 legionářů. Nás tam bylo sedm, tak jsme se tam stále točili. Nemělo to význam. Řekl jsem si, že zkusím jiný klub. Přišel jsem sem a zatím to vychází,“ těší se.

Přesto působení u dravých ptáků spadalo také do kategorie rizikových. Týmem zmítaly na začátku sezony ekonomické problémy, po 11. kole a jedenácti porážkách vyměnil trenéra Chlustinu.

„Na začátku to možná bylo riziko, ale od doby, co tu je trenér Flašar, je to úplně jiné. Chlapci se chovají zcela jinak v kabině. Je tam dobrá nálada a zápas od zápasu se pořád zlepšujeme,“ říká. Mít v životopise rumunského zaměstnavatele je pro mnohé, nejen hokejisty, pozoruhodné. Angažmá v Progymu Gheorgheni mu darovalo další zkušenosti.

„Úroveň hokeje tam začíná stoupat. Jsou tam magnáti, kteří vlastní kluby a dávají do toho peníze. Stahují hráče ze slovenské extraligy, ale i z české první a druhé ligy,“ zaníceně líčí ledový boom v nehokejové zemi.

„Úroveň je kvalitní. Rok co rok se to zlepšuje. Teď hlavně proto, že se rumunská liga sloučila s maďarskou,“ schvaluje vznik interligy. Jenomže i ta má své minusy. Cestování. Dlouhé, únavné, finančně zničující.

„Jsou tam nehorázné náklady. Do Budapeště a zpět nebo do Bukureště jsou finance za cestování opravdu vysoké. Ale tři rumunské kluby mají strašně velký rozpočet. Pro ně to není problém.“

Sezona strávená v Progymu stačila. Další skok do neznáma byl přes celou Evropu. Ve Skandinávii jsou už ale přece jen podmínky pro zimní sporty daleko zaběhlejší.

„V podstatě tam hráli už minulý rok nějací kamarádi. Spojil jsem se přes manažera klubu a sám jsem si to dohodl. Ale bylo to i s prací, takže jsem tam odehrál dva měsíce. Klub měl před Vánocemi finanční problémy, takže jsem odtud raději odešel,“ zamračí se při vzpomínce na IK Aarhus. Ačkoliv za sedm zápasů nasbíral 16 bodů.

Není nad český hokej

Ani následující krok nevedl domů pod Tatry, ale k sousedům na Moravu. „Mě Česko láká, protože mi je jeho hokej strašně blízký,“ vysvětluje a dodává konkrétnosti: „Technicky, rychlostí. Nehraje se tak do těla jako na Slovensku, i když hru do těla mám rád. Ale tady se hraje úplně jiný hokej než na Slovensku.“

Že druhá česká liga ve skupině Východ Skokanovi vyhovuje, dokazují statistiky. Ve třinácti utkáních v Prostějově nasbíral 20 bodů.

Naposledy prožil produktivní orgasmus proti Velkému Meziříčí, kdy si připsal hned pět bodů (2+3). „To byl můj rekord v Česku,“ prozrazuje. „Je jedno, kdo dá gól. Ať je to první, druhá, třetí lajna, nebo náhradník. Důležité je, abychom získávali body.“

Jestřábi si body připisují. Pomaličku atakují hranici pro play-off. Kam až to mohou Hanáci dotáhnout?

„To už je ve hvězdách. Chceme vyhrávat každý zápas, jde o body. Hlavně chceme být v play-off, to je priorita,“ odvětí s úsměvem.

„Já věřím, že do play-off půjdeme,“ řekne po chvíli.

Za změnu k lepšímu může Flašar

Elitní centr Prostějova se raduje ze souhry se svými křídly – zkušeným pravasem Romanem Hlouchem a Petrem Dostálem nalevo. „S Hlouškem a s Dostym si vyhovíme. Od doby, kdy se zranil Pilka, ho Roman perfektně nahradil a my si strašně moc rozumíme. Od té doby to tam padá,“ culí se.

Spokojený je s ním pochopitelně i trenér Aleš Flašar. „Nemám ve zvyku chválit jednotlivce. Ale k práci Janka nemám výhrady,“ uvedl.

Právě Flašar je tmelicím prvkem jestřábí kabiny. Přinesl do ní řád, taktiku, disciplínu s kapkou ostravského humoru.

„Je tam vážně strašně dobrá nálada. Mužstvo se zvedlo o sto procent díky trenérovi,“ je přesvědčený Skokan.

Na záměrně neohrabaně položenou otázku Deníku, zda předchozí kouč a zároveň sportovní manažer HK Alois Chlustina byl tak špatný, diplomaticky neodpověděl. „Nebudu se na manažera Chlustinu vyjadřovat. Pardon,“ omlouval se.

Ján Skokan je hráč, kterého tým potřebuje. Má totiž charakteristické rysy vítězů. „Strašně zle si beru porážky. Všude chci vyhrávat.“

Navíc by ho mohli milovat i fanoušci. Aniž by byl k tomu novináři nějak vyzýván, neopomenul jim věnovat pár slov. „Vnímám, že jich chodí stále víc. Doufám, že jich ale přijde ještě víc. Moc nám pomáhají. A tímto chci fanoušky pozdravit. Ať přijdou do Prostějova na příští zápas se Vsetínem nebo už do Přerova a pomohou nám k výhře,“ vyzývá.

Až bude ve svém příštím klubu Ján Skokan vyprávět o prostějovském skoku do neznáma, chce jej mít v kapitole úspěšných…