Hanáci prohrávali o dvě branky, ale hnáni hlasitým kotlem se postarali o penaltové drama.

„Jsou to hodně důležité body. Byl to těžký soupeř. Kluci se poprvé za mého působení dostali do situace, kdy prohrávali 0:2 a dokázali to otočit. To je velké plus i pro ně,“ těšil se kouč HK Aleš Flašar.

„Nájezdy jsou loterie. Vybíral jsem hráče podle toho, jak jim to jde na tréninku a také, jak si věří v zápase,“ popisoval složitou alchymii. Ani za nepříznivého výsledku nepřestával trenér Hanáků věřit svým svěřencům.

Hráči se za důvěru odvděčili

„Já jsem za stavu 0:2 hecoval kluky, že musíme do konce třetiny dát jednu branku a otočí se to. Prohrávat o gól nic není,“ říká. „Že se na nás usmálo v závěru štěstíčko? Asi jsme byli o malinko lepší. Nebo to spíš bylo za to, že jsme ubránili víc oslabení,“ usmívá se Flašar.

Přitom výkon rozhodčího Mecha zanechal v jestřábím hnízdě rozpaky. Dvakrát ve spolupráci s pomezními přehlédl příliš mnoho opavských hráčů na ledě, čímž vzbudil diváckou vlnu nevole.

„To je stejné jako mezi hráči. Jsou lepší i slabší. Co na to říct? Nakonec to dopadlo dobře. Kdybychom prohráli, měl bych na něj větší zlost,“ připustil Flašar.

Opava měla v utkání víc šancí, Prostějov zase Tučka
Jeho zákroky dokonale sráželi akcie Slezanu. „Měli hodně šancí, protože hráli jednoduše. Naši kluci trošku propadali. Vysvětloval jsem jim před druhou třetinou, že musí stát za hráčem, aby se rozjížděl do nich,“ zavzpomínal bývalý extraligový obránce na vlastní herní praxi. „Ale to bylo dáno i tím, že měli více přesilovek. Dostávali se v nich do tlaku. Já jsem chtěl v závěru hrát na dvě pětky, ale sudí mi nedal šanci, protože nás poslal do oslabení. Asi čtyři minuty jsme bránili.“

Zpět k Tučkovi.

V brance se svými 175 centimetry nezabere moc místa a to ani přesto, že ho spoluhráči přezdívají Tuk. Jenže tenhle „tuk“ je mrštný, rychlý a hlavně ve formě.

„Tuk chytal už v prvních čtyřech zápasech výborně, proti Opavě chytal fantasticky. Ale to samé musím říct také o Emilovi ve Žďáru. Já jsem se dočetl, že mu to padalo nebo co. Ale on chytal také dobře,“ chválí Flašar oba své muže s maskou.

Vynikající brankařská dvojice

„Jsem rád, že máme takovou brankářskou dvojici. Motají mi hlavu, protože Emil nemůže jenom sedět, musí taky chytat. Dělají mi krásné starosti, koho dát do brány.“

Příjemných starostí není nikdy dost. Jednu nepříjemnou odstranil Michal Rak. Robustní forvard dravých ptáků prokázal vysoké morální vlastnosti.

Bolavé koleno ho do zápasu pustit nemělo. Ale Rak chtěl tolik hrát, že si zašel pro radu za svým tátou – lékařem.

„Koleno ho bolelo hodně, ale vzhledem k tomu, že jeho otec je lékař a má s hokejem dobré zkušenosti, protože to byl klubový doktor v Olomouci, když jsme tam udělali titul, tak ví, co a jak,“ líčil Flašar. „Dal ho dohromady za pomocí ortézy. S ní Michal zjistil, že ho to na ledě až tak nebolí. Chtěl to zkusit, tak jsem byl velmi rád. Odvedl kvalitní práci,“ poznamenal s tím, že si přístupu svého křídla cení.

Paradoxně účast Raka znamenala absenci ostravského Petra Janečky.

„Nejednal jsem o jeho příchodu, protože Míša Rak ze sestavy nevypadl. Ne že by mě zklamal, nic v tom nehledejte, ale přece jenom mám tři pětky a dám raději přednost klukům, co jsou tady. Vím, co od nich mám čekat,“ vysvětloval Flašar a jednu větu věnoval i nové posile Michalu Novákovi: „Ještě ukáže, že hlavně vpředu umí.“

S Novákem bez Janečky točí Jestřábi pouze tři útoky. Ondrejkovič, Berčák ani Cik se na led v úloze checking line moc nedostávají.

Mají Hanáci dostatek sil?

„Já se jich na to neptám. Oni prostě musí,“ odvětil lodivod. Pohledem pak Aleš Flašar zkontroloval tabulku. „Břeclav máme na tři body. Nedělejme z toho tragédii. Spodek se přitáhl, ale nad námi se to zase zužuje. Bude to možná napínavé až do konce,“ předpovídá.