Na Hané je týden a už na vlastní kůži poznává, jak je těžké být trenérem hokejistů HK Jestřábi Prostějov. Ti pod jeho vedením prohráli oba dosavadní zápasy prvoligového play out (v Mostě 1:3, v Šumperku 3:4) a dostali se do kritické situace ohledně hrozícího sestupu.

Jak hodnotíte středeční duel na šumperském ledě?
Pro nás šlo o bytostně důležité barážové utkání, které jsme potřebovali vyhrát minimálně za dva, lépe však za tři body. Tomuto cíli jsme podřídili taktiku se zahuštěným středním pásmem, herní disciplínou a trpělivostí. Do pětačtyřicáté minuty nebylo hráčům co vytknout, protože si počínali výborně a právě díky důsledně plněné taktice vedli tři jedna. Bohužel maximální koncentraci nedokázali udržet, soupeř po zbytečném faulu Míši Procházky v přesilovce snížil a pak mezi 45. a 53. minutou výsledek dokonale otočil. Nepomohl ani náš oddechový čas, během kterého jsme kluky uklidňovali a nabádali je, aby zvedli hlavy. Tenhle osmiminutový výpadek nás přišel hodně draho, stál nás velice potřebné tři body. Už jsme nedokázali ani zpětně vyrovnat a dostat zápas alespoň do prodloužení.

V čem jste viděl hlavní důvody trpké ztráty slibně rozjetého střetnutí?
Samozřejmě v tom klíčovém výpadku. Kritika přitom směřuje hlavně k první pětce, která své miniutkání prohrála nula dva až nula tři. Celkově nelze mančaftu upřít velkou snahu a bojovnost, jenže hrát se musí celých šedesát minut. Ne na chvíli vypadnout z koncentrace a kvůli tomu ztratit celý zápas.

Prostějovu se to nestalo zdaleka poprvé. Asi nejde o náhodu, že?
Náhodné to určitě není. Tenhle tým pravidelně nezvládá koncovky, vždyť jen se Šumperkem prohrál dost podobným způsobem už čtyřikrát za sebou. A budu se opakovat, když řeknu, že všechno je o schopnosti udržet stoprocentní výkon po celé utkání, ne pouze jeho část.
Vy jste k Jestřábům nastoupil před začátkem bojů o záchranu, což není příliš časté. Co vás k tomuto kroku přimělo?
Hlavně fakt, že tomuhle mančaftu věřím. Jsem přesvědčen, že stávající prostějovský tým na první ligu má, ale pokud chce soutěž udržet, musí se bezvýhradně podřídit trenérským pokynům a být naprosto disciplinovaný – bez jakýchkoliv výpadků. Současně si sami hráči musí věřit tak, jako my s kolegou Martinem Janečkem věříme jim. Jinak je záchrana nereálná.

Jste tedy o šťastném konci téhle utrápené prostějovské sezony nadále přesvědčen?
Ano, jsem. Bezpodmínečně však musíme ze tří nadcházejících zápasů doma získat plný počet devíti bodů. Nazvali jsme to trilogií Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem vycházeje z příkladu heroických Husitů. Musíme do toho dát všechno tak jako oni.

Víte ale o bídné bilanci Jestřábů na vlastním ledě? V normální hrací době doma naposledy zvítězili 12. prosince.
Tohle pochopitelně vím stejně jako to, že v celé základní části vyhráli na domácím ledě za tři body jen třikrát. To je opravdu strašné, jenže my se na podobné věci vůbec nesmíme ohlížet. Teď je nutné zapnout naplno, vyvarovat se zbytečných faulů, všemožných chyb či výpadků a ukázat, co umíme.

Máte vůbec pocit, že to zdejší mužstvo může dokázat? Jaké pocity ve vás převládají po týdnu působení v Prostějově?
Z práce kluků na trénincích mám skutečně dobrý pocit, ale na ten kašlu, pokud rozhodující věci nedokáží převést do utkání. A právě v tom všechno vězí. My s Marťou Janečkem věnujeme záchraně týmu v první lize veškeré úsilí a totéž musí udělat hráči, pokud se nechtějí stát hrobaři prostějovského hokeje. Ten do druhé nejvyšší soutěže jednoznačně patří a jen samotný mančaft jej tam může udržet. Situace je vážná, ne však zoufalá. Pořád se hraje o třicet bodů a my jich musíme urvat co nejvíc.

Tým velmi špatně brání, o čemž svědčí po Šumperku druhý nejvyšší počet inkasovaných gólů. Vidíte ve slabé defenzivě stěžejní problém?
Tohle potíž skutečně je, ale ne jen co se týká zadáků nebo brankáře. Špatně totiž brání celý mančaft včetně útočníků, kteří také mají své defenzivní povinnosti. Zlepšit zkrátka potřebujeme obrannou činnost celého kolektivu tak, aby hra jednotlivých pětek byla maximálně kompaktní a kohezní. Jestli někdo v dané situaci myslí na své vlastní kanadské body, je to velký hazardér. My tady bojujeme o další bytí a nebytí, čemuž musí odpovídat nasazení všech členů kádru.

Přes koho je podle vás schůdnější první ligu zachránit: přes Beroun nebo přes Most?
Těžko říct. V play out zatím všichni vítězí doma a složitě se tak odhaduje, kdo bude přijatelnějším soupeřem. Každopádně je jasné, že k udržení první ligy musíme dva celky z trojice Beroun, Most, Šumperk nechat pod sebou. A upřímně je mi úplně jedno, kdo to bude – hlavně abychom nesestoupili my. Prostějov totiž do baráže vůbec spadnout neměl, ten patřil v pořadí soutěže někam výš. Bohužel jsme tam, kde jsme a honit ztrátu pěti, respektive sedmi bodů na týmy před námi bude zatraceně těžké.

Co chystáte pro sobotní bitvu s berounskými Medvědy? Nějaké změny v sestavě?
Přesuny ve složení mančaftu budou – a velké. Podrobnosti samozřejmě neprozradím, to je naše interní záležitost, co a jak přesně uděláme. Musí to však mít jediný efekt v podobě vítězství, které nás může navést správným směrem. Přiznám, že z momentální situace moc dobře nespíme. Po Šumperku jsme všechno rozebírali do čtyř hodin ráno jenom proto, abychom přišli na co nejlepší řešení. Martin je odsud z Prostějova a po skončení baráže nehodlá chodit kanály, já jsem také srdcař a pro záchranu tudíž uděláme maximum. Totéž však musí dokázat hlavně samotní hráči, hlavu na špalku máme všichni společně.