I poté, co zažil v podstatě úspěšnou sezonu. Po vyhazovu z Prostějova se totiž přesunul do svého oblíbeného Polska a převzal v té době předposlední celek tamní nejvyšší soutěže Osvětim. „Nakonec jsme z toho udělali šesté místo, to znamená nejlepší výsledek Osvětimi za posledních pět let,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Prostějovský deník pětačtyřicetiletý Flašar.

Přes tento výsledek po sezoně skončil i na lavičce osminásobného polského mistra. Popírá však verzi osvětimského vedení, že tomu tak bylo kvůli nedohodě na cílech pro příští sezonu. „Ztroskotalo to na finančních podmínkách. Chtěl jsem takovou smlouvu, abych se mohl věnovat jen hokeji. Mám i svůj byznys, ale ten jsem byl ochoten na chvíli odsunout,“ vysvětluje.

Po nepovedeném entrée do české 2. ligy si v zemi našeho severního souseda alespoň trochu spravil hokejové chutě. „Určitě to bylo příjemné. Já už předtím v Polsku působil v Katovicích, polský hokej mám rád. Kluci tam chtějí pracovat, v Osvětimi byla dobrá parta, chtělo to jen trochu urovnat herní styl,“ vrací se ke svému příchodu do čtyřicetitisícového města, které se temným písmem zapsalo do světové historie. „Chtěl jsem tam zůstat. Bohužel to nevyšlo, je mi to hodně líto,“ uznává po svém konci v týmu Aksam Unia Osvětim.

Za mým odvoláním z Prostějova byly zákulisní boje

I během svého polského angažmá nezapomínal Flašar pozorně sledovat vývoj na české hokejové scéně a zejména té druholigové. „Samozřejmě jsem si udržoval přehled. Všiml jsem si i toho, že v Prostějově zůstali z kádru, který jsem před sezonou vybudoval, na jejím konci tři hráči,“ usmívá se držitel historicky prvního českého extraligového titulu, který ještě jako aktivní obránce získal v dresu Olomouce.

„Nejvíc špíny se samozřejmě naházelo na mě,“ připomíná některé výroky, které jej obviňovaly ze špatné skladby mužstva. „Já se tomu teď už můžu jenom smát. Ale pořád si trvám na tom, že kdyby ten původní mančaft dostal šanci, tak bychom hráli alespoň v polovině tabulky. Ale když byl nějaký problém, hodilo se to na Flašara,“ říká Flašar.Aleš Flašar na tréninku Jestřábů

Krátce se vrátí i k okolnostem, které předcházely jeho prostějovskému konci. „Byly tam velké zákulisní boje. Největší škodnou v tomhle smyslu byl pan Beck,“ přidává silný výrok na adresu svého nástupce na lavičce Jestřábů. „Na druhou stranu jsem rád, že si to právě on potom zkusil.“

Budovat tým není jednoduché

Bývalý reprezentační bek komentuje i současnou situaci prostějovského hokeje. Majitel klubu Zdeněk Zabloudil naznačil v rozhovoru pro Prostějovský deník, že by byl ochoten první mužstvo prodat. Do tohoto obchodu se ale v dnešní době příliš lidí nehrne.

„Nedovedu si představit, že by v Prostějově hokej skončil. Byla by to pro město obrovská škoda. Je tam velmi slušné divácké zázemí. Myslím si, že by se v Prostějově měl najít nějaký silný subjekt, který by hokej vzal pod svá křídla,“ nabízí recept.

Víceméně kriticky se dívá i na další prohlášení klubového šéfa Zabloudila. Ten uznal, že tým se nedá postavit jen na velkých jménech, a řekl, že by se teď spíš snažil mužstvo budovat od základů a delší dobu. „Ono to ale není takto jednoduché,“ odporuje Flašar.

„Ruku na srdce, z mládeže, která je v Prostějově, nikdo A mužstvo nepotáhne. To by se napřed musela v Prostějově začít mládež dělat pořádně. Kdyby to teď chtěli hrát s odchovanci, stejně by zjistili, že to nejde, a museli by se vzít hráči na hostování. Ostatně hráči z Olomouce, kteří hráli v Prostějově tuto sezonu, vyšli dráž než náš tým ze začátku sezony,“ nabízí zajímavý příměr.

„Myslím si, že by určitě měla vzniknout nějaká osa týmu v čele s gólmanem. Nejlépe s prostějovským, který by chtěl chytat. Ale tohle nevybudujete za dva tři roky, na to je potřeba dlouhodobější koncepce,“ říká Flašar. „Pak samozřejmě musí tým dostat také nějakou důvěru. Ne na něj vyvolat po čtyřech pěti kolech takový tlak, jako by hrál o titul. To bylo přeci strašně brzy,“ vrací se ještě jednou k začátku poslední sezony.

České týmy si postup pohlídají

Východní část druhé hokejové ligy nakonec ovládlo po finálové výhře nad Hodonínem Valašské Meziříčí. Tento výsledek Flašara příliš nepřekvapil. „Během toho, co jsem byl v Polsku, viděl jsem Valmez v několika zápasech a hráli velmi dobře. Jejich vítězství mě nějak nepřekvapilo, už před sezonou byli jedním za favoritů. Stejně jako Hodonín.“

Ten nakonec zůstal těsně za branou baráže o postup do 1. ligy. „Tam si to pokazili vyhozením trenéra Kosíka, kterého nahradili dva kluci, kteří s hokejem nemají nic společného,“ nabízí Flašar zajímavý pohled na jih Moravy.

I o situaci Drtičů byl totiž velmi dobře informován, v jejich dresu totiž nastupoval jeho syn Patrik, který ale na začátku února tým rovněž opustil.

Jména obou finalistů moravské skupiny druhé ligy byla shodou okolností i jména prvních dvou soupeřů Prostějova v sezoně. „Ano, je to tak. Teď se to těžko vysvětluje, ale my jsme tehdy opravdu měli snad nejtěžší los vůbec.“

Valašské Meziříčí nyní čeká souboj s vítězi střední, respektive západní části druhé ligy. O těch na rozdíl od Východu ještě rozhodnuto není. Před středečními zápasy vedl ve skupině Střed Písek nad Jindřichovým Hradcem 2:1 a stejným poměrem měly navrch Litoměřice nad Mostem. „Já si myslím, že postup do 1. ligy si pohlídají české týmy. Favoritem je zejména ambiciózní Písek, Valmezu moc šancí nedávám,“ dodává Flašar.

A co jeho trenérská budoucnost? „Nějaké nabídky mám. I z Česka. Je dokonce možné, že se s nějakým týmem ukážu v příští sezoně v Prostějově,“ naznačil Flašar na závěr.