„Jsem z toho zklamaný. Momentálně je tam víc problémů, ale to si musí fanoušci s klubem vyřešit sami," krčil rameny kapitán Jestřábů.
Lukáši, cítíte úlevu? Konečně jste doma naplno bodovali.
Obrovská úleva, protože jsme konečně vyhráli doma. To bylo neskutečně důležité. Myslím si, že jsme v sobotu se soupeřem konečně hráli to, co chtěli trenéři. Tedy bruslili jsme a dodržovali jsme systém hry. Hlavně jsme konečně dali pět branek, což rozhodlo.
Rozhodla třetí třetina, ta se vám většinou nedaří.
Měli jsme za sebou více zápasů, kde jsme ještě ve třetí třetině vedli, ale poté jsme přestali hrát. V sobotu jsme přidali a dokonce otočili nepříznivý stav. Bylo to super. Nikdo nám moc nevěřil, ale v kabině jsme si řekli, že už to prostě musíme ubojovat.
Dáváte většinou dva góly na zápas. Proti Chomutovu jste žádný nedali, takže jste si to šetřili na Jihlavu?
Asi jo (smích). Minulý zápas s Chomutovem byl o něčem jiném, soupeř je jinde než my. Na nás navíc ležela deka. V Litoměřicích jsme nehráli špatně, ale bohužel se hraje na góly a ty jsme nedali.
Z týmu odešli čtyři hráči. Byla to pro mančaft velká motivace proti Jihlavě?
Neřekl bych, že nás to motivovalo. Trénuje se tady stejně. Každý musí makat na sto procent. To, že odešli čtyři kluci? Takový je hokej. Možná tam byl impuls v tom, že si máme dávat bacha. Odchod se může týkat každého. Něco na tom třeba bude, nevím.
Fanoušci z Prostějovského kotle duel bojkotovali. Chyběli vám?
S kotlem je to zajímavé. Už minule s Chomutovem nefandil. Říkám, já jsem z toho zklamaný. Je tam víc problémů, a to si musí fanoušci a klub vyřídit. Jsem rád, že se nám podařilo vyhrát i bez kotle. Na víc se přidali ostatní lidé, což bylo super. Věřím, že se to všechno vyřeší a že na další zápas kotel přijde a bude zase naším šestým hráčem.
Třetí třetina strhla všechny fanoušky a i bez kotle se vytvořila skvělá atmosféra. Co jste říkal na to?
Já jsem to vnímal hodně. Když jsme srovnali, tak to lidi zvedlo a začali nás hnát. To nám taky pomohlo, výkon jsme zvýšili a ubojovali jsme výhru. Celý mančaft hrál super. Bomba. Konečně.
Jedna vlaštovka jaro nedělá. Takže co nyní?
Musíme na výhru navázat v dalších zápasech. Předvádět tu sobotní hru i proti jiným soupeřům. Hlavní je tlačit se do brány. Jihlavě jsme góly dali, protože jsme se tlačili do brankoviště. Puky se odrážely a my dávali góly. Musíme chodit štěstíčku naproti.
Jaký to byl pocit jít do kabiny po takové době jako vítěz?
Je to krásné. Všichni jsme na to čekali, V kabině jsme si dlouho vítězně nezařvali. Člověk se cítí úplně jinak. Po tolika prohrách je člověk unavený a naštvaný. Při výhře jde vše stranou. Jedeme na těžkou Třebíč, s každým se dá bojovat. Nikde není napsané, že tam vyhrajeme, ale chceme to strašně moc.