Jak se celý ten váš přestup vlastně upekl?

Poslední dva roky nebyly úplně ideální. Od té doby, co jsme se Zlínem sestoupili, to pro mě bylo po psychické stránce strašně těžké. Měl jsem problém najít motivaci a chuť do toho, co dělám rád a po sezoně jsem přemýšlel, kde bych ji tak mohl znovu nalézt. A Prostějov mi vycházel jako jasná volba, protože tady budu mít jednak velkou zodpovědnost, na druhou stranu ale také spoustu známých. S posledním dnem sezony jsem tedy sám od sebe zvedl telefon a zavolal, zda by o mě byl zájem. Ten byl a já jsem jenom rád, že to tak dopadlo.

Jednání tedy probíhala hladce?

Naprosto. Měl jsem jen jednu schůzku s trenéry, což bylo pro mě hodně důležité. Oba totiž dobře znám. Pak jsem absolvoval ještě jednu schůzku s panem majitelem. Domluva tedy byla opravdu rychlá.

Pro klubové stránky Jestřábů jste řekl, že jste si vždy myslel, že se domů vrátíte až o dost později. Může to tedy pro vás být z jistého úhlu pohledu i zklamání?

Zklamání ne. Jen jsem si myslel, že ve 32 letech budu ještě hrát to nejvyšší, co je u nás možné, tedy extraligu. Bohužel jsem ale nepředváděl tak dobrý hokej, aby to bylo možné. Věřím ale, že ho znovu předvádět začnu a díky tomu i pomůžu Prostějovu. A Prostějov mi zase pomůže do budoucna. Kde jinde bych se totiž měl pořádně vyhecovat, když ne doma?

Dostal jste po sezoně třeba i nabídku ze strany Zlína?

Zlín jsem vůbec neřešil. Neozvali se ani oni mně, ani já jim. Tato varianta prostě vůbec nebyla ve hře.

Domů se vracíte po dlouhých osmnácti letech. Jaké jsou první pocity třeba ze stadionu, který v posledních letech prošel poměrně dost velkou proměnou?

Co si budeme. Když jsem v roce 2006 odcházel, tak tady ani pořádně nevedla cesta od stadionu k nemocnici a já jako malý tam běhal po poli. Dnes jsou tady cesty a u Hloučely jsou postaveny domy. A stejně tak se mění i ten stadion. Vlastně jsem to tady vůbec nepoznal. Tam, kde jsou vchodové dveře do šaten, byly záchody a šatny jsme zase měli úplně někde jinde. Musím říct, že dnes je to tady na velmi profesionální úrovni a je to vlastně i jedno z nejlepších zázemí, které jsem kdy poznal.

NA VLNÁCH POSTUPU: Skvělé prostějovské choreo doplnil i Doležalův gól na 2:1 | Video: Deník

Proměnou prochází i kádr A-mužstva. Jaký z něj zatím máte pocit?

Pocit mám velmi dobrý a věřím, že trenéři ví, co dělají. Mám v ně maximální důvěru a myslím si, že svou práci dělají na více než sto procent. Každého hráče si dobře vytipovávají a teď jde o to, udělat tu partu kolem. To je velice důležité.

Cítíte tady tu touhu napravit minulou sezonu, která se nepovedla úplně podle představ?

Já úplně přesně nevím, jak to tady vlastně vypadalo. A trénujeme individuálně, takže s klukama zase tak moc v kontaktu nejsme. Potkali jsme se zatím jen párkrát a ta parta se začne tvořit až od července, kdy vyjedeme na led. A cíle budou jistě znovu velké, tak jako ostatně každý rok.

V jedné z předchozích odpovědí jste mluvil o té velké zodpovědnosti, kterou tady budete mít. Můžete tu vaši očekávanou roli trošku rozvést?

Tak hlavně si nebudu moct dovolit hrát špatně, protože když jsem odcházel, měli mě všichni za dobrého hráče a musím dokázat, že to tak skutečně je. Další, ještě důležitější věcí je, že už patřím ke zkušenějším hráčům, budu jednou z hlavních tváří klubu a budou na mě kladena vysoká očekávání. Dále tady budu jeden z mála opravdu domácích hráčů a s tím se ta očekávání zase o něco zvýší.

Pro klubový web jste po svém příchodu mimo jiné zmínil, že byste chtěl během léta, ale i během sezony pořádat nějaké skupinové tréninky pro děti. Můžete to trochu rozvést, protože to není, řekl bych, úplně obvyklé. Navíc Jestřábi žádné mládežnické týmy nemají.

Nemyslel jsem tím vůbec nic v rámci klubu, ale čistě za sebe. Myslel jsem to tak, že kdyby byl zájem, tak bych si dokázal představit mít pod sebou nějakou skupinu dětí, se kterou bych se snažil trávit čas. Představuji si to tak, že by se to odehrávalo v takovém kroužkovém módu a nezaměřovali bychom se jen konkrétně na hokej, ale na celkový pohyb, který je pro děti důležitý a chybí jim. Je to ale všechno zatím jen ve fázi jednání.

Pojďme teď trochu jinam. V minulé sezoně jste si kromě Poruby zahrál i v dresu francouzského mistra z Rouenu. Jakou zkušenost jste si odnesl z této ne zrovna hokejové země?

Naprosto skvělou. Rouen patří k nejlepším klubům ve Francii a zahrál jsem si za něj i Ligu mistrů. Třeba i proti švédské Skelleftei, kterou jsme dokonce porazili, ale i proti Servettu Ženeva, který následně celou soutěž vyhrál a pak i proti finským týmům, kterým jsem dal i nějaké ty góly. Měl jsem z toho tedy strašně dobré pocity. Zároveň se asi nemusíme bavit o životním stylu, který byl na úplně jiné úrovni než tady. Za mě je to tedy naprosto topová destinace.

Choreo fanoušků Jestřábů ve druhém zápase série proti Zlínu | Video: Deník

Vy jste už nesmazatelně spojen se Zlínem. Jaké to teď bude nastoupit proti Beranům jako soupeř?

Už jsem proti nim hrál. Třeba za Porubu nebo ještě dříve za Kometu a Hradec. Teď to ale bude daleko lehčí než předtím, protože dříve byl ten klub známý tím, že moc neměnil hráče. Dnes už je to ale pro mě úplně nový tým.

A právě proto, že jste tam dlouhé roky hrál extraligu, tak se vás chci zeptat, co říkáte na aktuální stav toho klubu?

Za sestup nese svůj díl viny každý z nás, co jsme tam v tu dobu byli a pro mě je dodnes obrovským zklamáním, že jsme to dopustili. Dále byla smůla, že se jednalo o jedinou extraligovou sezonu v historii, kdy poslední padal přímo. A zrovna to vyšlo na Zlín. A aktuální stav mi asi nepřísluší hodnotit, jelikož jsem už rok a půl odtamtud pryč. Přes ten systém, který je tady nastavený, bude samozřejmě těžké dostat se zpět nahoru. Jednou se to ale povést musí, to je prostě statistika (smích).

A otázka na závěr. Viděl jste chorea a prezentace prostějovského kotle? Co na to říkáte a těšíte se na to?

Viděl a nebojím se říct, že v tomto patří k nejlepším v Česku. Kolikrát jsem si říkal, že ti, kteří ta chorea vyrábějí, se tím snad musí i živit. Je to prostě úplná bomba a myslím si, že by se neztratili ani mezi nejlepšími ultras Evropy.

Choreo FoP před čtvrtým zápasem semifinále proti Vsetínu | Video: Deník/David Kubatík