Prostějovský dres oblékal naposledy před osmi lety v mládežnických kategoriích. O tom, jak si Hanáci v novém ročníku povedou, obavy nemá.

„Nemyslím si, že Prostějov by měl mít problém dostat se do první osmičky,“ říká pětadvacetiletý obránce.

Co očekáváte od vaší první sezony v dospělé soutěži v Česku?
Je to pro mě nová výzva. Byl jsem zvyklý hrát na malém hřišti, tady je to hřiště o něco větší. Hraje se více technický hokej a ne příliš do těla, což by mi mohlo vyhovovat. Já jsem na to ale zvyklý, takže by to mohlo hrát v můj prospěch a mohl bych hru občas trochu přitvrdit.

Mohli jsme vás vidět i v přípravě na ročníky předcházející. Proč to tehdy nevyšlo a nyní ano?
Byl jsem tu poprvé tuším pět let zpátky. Strávil jsem zde letní přípravu a odehrál pár zápasů s tím, že se na mě vedení podívá. Já ale chtěl hrát ještě rok za mořem. Pak to bylo tři roky zpět, kdy zde trénoval pan Přecechtěl. To jsme se nedohodli na smlouvě, takže jsem opět odešel. Před dvěma lety jsem to zkoušel v Třebíči, kde to také nevyšlo a nyní jsem tady. Klaplo to, jsem za to rád a budu se snažit odvádět maximum.

Jaké má výhody bydlet pár metrů od zimního stadionu?
Výhoda je asi jasná. Jelikož to mám dvě minuty pěšky, tak i když zaspím, tak pořád jsem schopen přijít na sraz včas (smích). Co se týče domácího prostředí, tak to vnímám jako velkou výhodu. Sice jsem byl zvyklý posledních pět let být daleko od domova, rodičů, rodiny a všech kamarádů a tudíž mít svoji rodinu převážně v hokejové kabině. Tam to funguje na bázi toho, že to je víc, než rodina, protože týmy jsou hodně poskládané z hráčů z různých koutů celé Ameriky a Evropy. Tím pádem jsou kluci z kabiny na sebe více vázaní. Je ale pravda, že tady funguje něco podobného, jelikož se zde sejdou kluci z celé republiky. Jsem na to poměrně zvědavý, jak to bude fungovat.

Vnímáte fakt, že jako hráč, který začínal s hokejem v Prostějově, nyní nastupuje v jeho „áčku“?
Je pravda, že jsem tady s hokejem začínal. Je to určitě krásné zahrát si doma před kamarády, rodinou a ukázat jim, co jsem se za těch pět let za mořem naučil. Vnímám to jako výhodu i co se týče podpory, protože fanoušci tady jsou skvělí.

Nejvyšší dosaženou metou po postupu do první ligy bylo čtvrtfinále. Cítíte z týmu, že je zde ambice a motivace toto změnit?
Od prvního dne, co jsem přišel a začal zde trénovat, tak všechno směřuje k tomu, aby tým v sezoně dosáhl úspěchu. Jaký na konci bude, to už záleží jen na nás. Jak se k tomu postavíme, jak budeme makat a jaký budeme mít přístup. Každopádně laťka je od prvního dne nastavená hodně vysoko. Je to vidět na trénincích, videu, v posilovně s Davidem Skřivánkem (kondiční trenér, pozn. red.) a všichni od nás čekají maximální výkon. Myslím si, že když budeme šlapat a makat tak jak doteď, tak to ponese ovoce.

Jak se vám zamlouvá nový systém Chance ligy, kde se týmy rozdělí po třiceti kolech na dvě skupiny. Dobře odstartovat bude asi klíčové, souhlasíte?
Ano, to souhlasím. Myslím si, že když chytneme začátek a nahrajeme nějaké body, tak nám potom může být celkem jedno, jestli se to bude rozdělovat nebo nebude. Hlavní je jít zápas od zápasu a po očku občas mrknout, kde se v tabulce nacházíme. Nemyslím si však, že Prostějov by měl mít problém se do první osmičky dostat.

Jiří Horák