Jeho první zásah v zápase v přesilové hře byl opravdu povedený. „Kluci mi to vlastně dvakrát připravili. Takové situace jsem zvyklý proměňovat a jsem rád, že to tam spadlo,“ chválí nové spoluhráče.

Jak byste ohodnotil svojí premiéru před prostějovskými fanoušky?
Myslím si, že jsme hráli dobře. Párkrát jsme se nechali trochu položit inkasovanými góly, hlavně po psychické stránce, kdy jsme tam měli takový lehčí výpadek. Na tom ale zapracujeme, přeci jen je teprve začátek sezony. Jinak jsme hráli aktivní, celoplošný hokej a musím říct, že se mi to líbilo. Hlavně jsem rád, že jsme vyhráli, protože to pro nás byl důležitý zápas. Kdybychom prohráli, tak by bylo těžší se z toho pak dostávat. Celé mužstvo dřelo a tak by to mělo být.

Co zápas rozhodlo nebo zlomilo ve váš prospěch?
Byla to přetahovaná. My jsme měli z toho úvodního tlaku vytěžit víc. Bohužel nám to zatím tolik nepadá. Následovala nepovedené přesilová hra pět na tři. Naštěstí vzápětí jsme proměnili přesilovou hru, což nás trochu nakoplo. Myslím si ale, že jsme byli lepší a že jsme si vyhrát zasloužili.

Vraťme se ještě k zápasu s Přerovem, který jste prohráli. Jak jste zápas viděl vy?
Myslím si, že jsme z toho byli trošku vyjukaní. Hrozně jsme se hledali. Prostě zvláštní zápas, ve kterém jsme naháněli puk. Přerov na nás vletěl asi nějak podobně, jako my na Chomutov. Rozdíl byl v tom, že my jsme z toho branku nedali, zatímco Přerov ano. Těžko jsme se z toho poté oklepávali. Musím ale říct, že postupem času, už ve druhé třetině, jsem tam viděl obrovské zlepšení. Ve třetí části jsme poté byli minimálně vyrovnaným soupeřem, ne-li jsme možná v některých fázích byli i trošku lepší. Vyrovnání na konci z naší strany rozhodně mohlo přijít. Já jsem tam jel například v situaci dvou na jednoho a neudělal jsem to vůbec dobře. Takže bod, nebo dva jsme tam uhrát mohli. Myslím si ale, že jsme ochutnali, jaké to je prohrát a proto jsme v zápase s Chomutovem byli hladoví po vítězství a zvládli jsme ho.

Jak probíhal váš přestup k Jestřábům?
Na Slovensku už jsem pokračovat nechtěl. Byl jsem lehce otrávený z některých věcí, které nechci rozebírat. Jirka Vykoukal, se kterým jsem ještě hrál na Spartě, mě oslovil. Nějakým způsobem jsme se dohadovali a nakonec jsem tady (směje se). Nechci to úplně konkrétně popisovat. Bylo to trošku delší, to přiznávám. Možná jsem zbytečně dlouho čekal, proto mě to možná stojí některé rozhodnutí, které bych jinak dělal rychleji. S týmem jsem na ledě přes týden, takže s tím ještě pořád bojuji. Měl jsem z toho i trošku obavy, abych se do toho rychle dostal. Zápasy jdou ale tak rychle po sobě, takže nebylo vůbec na co čekat. Jsem rád, jak to je, a jsem spokojený.

Trenér Vykoukal v rozhovoru říkal, že se domlouváte z měsíce na měsíc, a že kdyby přišla nějaká jiná nabídka, řešili byste to. Je tomu tak?
Ani úplně nevím, jestli o tom mohu mluvit. Spíš je to otázka pro něj. Nechci nic vyhlašovat. Není nikde napsáno, jak dlouho tu budu.

Máte za sebou tři zápasy v dresu Prostějova. Jeden přípravný a dva soutěžní a už jste stihl čtyři branky. Dvě proti Frýdku a dvě nyní proti Chomutovu. S tím jste prozatím spokojený?
První zápas jsem se tam motal jak klacek pod jezem (smích), protože jsem přijel v úterý a hned jsem jel na zápas. Do té doby jsem trénoval v krajském přeboru s Černošicemi, čímž kluky zdravím. V zápase s Frýdkem jsem měl štěstí v neštěstí. Bylo to pro mě všechno nové. Zápas v Přerově z mojí strany také nebyl úplně dobrý. Teď jsem se ale už trochu rozkoukal a hrozně mi pomáhá to, že jsem na ledě, že mi trenér věří a dává mi prostor a že mám kolem sebe skvělé hráče, kteří mi to vlastně nyní dvakrát připravili. Takové situace jsem zvyklý proměňovat a jsem rád, že to tam spadlo.

Vaše první branka v zápase s Chomutovem padla po perfektní přesilové akci. Jak byste ji popsal?
Neproměnili jsme pět na tři a byli jsme trošku dole. Trenér nás nahnal dopředu, což nám trošku pomohlo a dali jsme hlavy nahoru. Tu následnou přesilovou hru jsme sehráli učebnicově. Ráča (Marek Račuk, pozn. red.) to shodil dolů na Žalču (Lukáš Žálčík, pozn. red.) a ten mi to z jedničky dával krosem a já už jsem to prakticky střílel, ne úplně do prázdné, ale z takové pozice, že to prostě musím proměňovat. Od toho jsem tady.

Odpovídá podle vás aktuální kádr Jestřábů ambicím, které pro tento rok jsou? Tedy probojovat se mezi nejlepší čtyřku?
Kluci tady, i ti mladí, jsou hrozně šikovní. Třeba ti z třetí lajny, když je vidím na tréninku, tak to jsou výborní a chytří hráči. Samozřejmě musí ještě nabrat nějaké zkušenosti. Ale celkově se mi to líbí, jak se trénuje, jak se všechno nacvičuje a jsem toho názoru, že pokud takto budeme trénovat a dodržovat systém, tak máme velkou šanci uspět.

Místní tradicí je vyvolávání střelce ze stran fanoušků, což jste zažil nyní i vy. Jak se vám tohle líbilo a co na prostějovské fanoušky říkáte?
Bylo to výborné. Ani jsem moc nevěděl, kde je tady kotel nebo nejhlasitější fanoušci. Hrozně mě to překvapilo, v jakém tady byli množství. Trošku mi to připomínalo Bohemku, kterou mám rád. Prostě takoví bouřliví horkokrevní diváci, kteří udělali parádní atmosféru. Když je šance, tak to ocení. Když je nějaký sporný moment, tak dostanou i rozhodčí pod tlak. Takže je to od nich fantastická práce. Je to nás šestý hráč, když nepočítám brankáře.

Jiří Horák