1. NÁVRAT MICHALA ČERNÉHO

Velezkušený útočník a mistr extraligy z roku 1994 se vrátil do rodného Prostějova ve svých sedmatřiceti letech. Někteří fanoušci ale jeho comeback nesli nelibě, když poukazovali na několik let starou kauzu, ve které byl Černý obviněn svým spoluhráčem z tehdy ještě prvoligového Prostějova z možného prodávání zápasů. Přestože se toto tvrzení nikdy neprokázalo, musel „Benzin“ snášet nepříjemné slovní ataky a rozhodně neměl jednoduchou situaci.

Poradil si s ní na výbornou, nenechal se rozhodit a skvělými výkony v play off pomohl Jestřábům do semifinále. V základní části byl s devětatřiceti body ve čtyřiceti zápasech druhým nejproduktivnějším hokejistou Prostějova a nejlépe asistujícím hráčem. Nakonec se dočkal i uznání fans, kteří v závěru sezony skandovali jeho jméno.

2. VÝHRA V PŘEROVĚ

Tři roky prostějovským hokejistům trvalo, než dobyli přerovský led. A kdyby se jednalo o jejich poslední výhru v základní hrací době, vzpomněli by si snad jen ti největší hokejoví fajnšmekři. Derby mezi Zubry a Jestřáby patří mezi ozdoby druhé ligy a nejinak tomu bylo v probíhající sezoně. Do mysli fanoušků se ale nejvíc vryje právě vítězství v polovině listopadu, kdy prostějovský tým do Přerova doprovodilo několik stovek fanoušků.

Ti viděli velmi vyrovnaný souboj, ve kterém hosté poprvé inkasovali na konci druhé třetiny. Třetí část ale patřila Prostějovu, v ní potrestal přesilovku 5 na 3 Pavel Kumstát a srovnal. Když do třetiny zbývali tři minuty, propadla do sítě střela Michala Černého, který spustil mohutné oslavy prostějovského kotle. Přerov byl konečně pokořen v domácí aréně.

3. TALENT DAVIDA ZACHARA (na snímku vlevo)

Syn prostějovského kouče po otci rozhodně něco z hokejového talentu zdědil. Přestože v dubnu oslaví teprve jednadvacáté narozeniny, v základní části patřil ke stabilním členům prostějovské sestavy. V jednatřiceti zápasech si připsal sedmnáct bodů, což na hráče jeho věku rozhodně není špatná vizitka. Osmnáct plusových bodů ve statistice užitečnosti dokonce patří mezi nejlepších šest hráčů.

Nevyhnul se sice určité kolísavostí svých výkonů, ale vzhledem k tomu, že často nastupoval za juniorku, to není tolik podstatné. Při jeho nejvydařenějších zápasech byl naopak k neudržení, například Frýdku-Místku vstřelil dvě branky a na další přihrál. A kdekdo si na tribuně říkal: tenhle kluk by to mohl dotáhnout vysoko.

4. NESTÁRNOUCÍ PETR DOSEDĚL

Kdyby se vybíralo nejpříjemnější překvapení sezony, byl by tento osmatřicetiletý bek horkým favoritem. Že to není možné? Zřejmě nikdo nečekal, že by právě oblíbený „Pupa“ měl být jedním z největších tahounů mužstva. A on se jím stal.

Až na výjimky se vyvarovával hrubek, které ho srážely v posledních sezonách. Také si musel od fanoušků vyslechnout svoje, po každé z posledních sezon se spekulovalo, jestli bude vůbec pokračovat. Jenže Doseděl na ledě v této sezoně působil opravdu zkušeným a vyzrálým dojmem, poměrně často stíhal i útočit, byl velmi platný v přesilovkách a mezi obránci byl jedním z nejméně trestaných. Zkrátka parádní sezona se vším všudy a klobouk dolů.

5. SÉRIE SE VSETÍNEM

Z hlediska přátelské atmosféry v hledišti nezapomenutelná série. Jestřábi ve čtvrtfinále vyzvali Vsetín, město se slavnou hokejovou historií, kde však tento sport už delší dobu spíše strádá. Prostějov se po dvou zápasech ujal vedení 2:0 a vypadalo to, že boj brzy ukončí. Jenže Vsetín se vzchopil, vyhrál třetí utkání na Hané a jeho fanoušci ožili.

Už při čtvrtém utkání na Valašsku bylo ve vzduchu cítit, že si v království Bolka Polívky na zlatou éru velmi dobře pamatují. Rozhodující páté utkání pak bylo ozdobou celé série. Možná i proto, že ho rozhodl vsetínský rodák v dresu Jestřábů Lukáš Duba, i přes porážku zaplavili vsetínští příznivci po vyřazení svého týmu prostějovský led, jakoby slavili sedmý extraligový titul.

6. BÁJEČNÝ JAKUB ČUŘÍK

V létě získal společně s Patrikem Šebkem a Daliborem Sedlářem titul mistra světa v in-line hokeji a vítěznou náladu si přenesl i do sezony v Prostějově. Ovládl statistiky Jestřábů v základní části i play off, jeho přínos pro tým ale zdaleka nebyly jenom body, kterých za celou sezonu nasbíral 51 a potřeboval na to devětatřicet zápasů.

Šestadvacetiletý rodák z vyškovské místní části Opatovice byl i jedním z lídrů celé prostějovské kabiny. Neúnavný hecíř velmi těžce nesl porážky a naopak si uměl parádně užívat když se mu i jeho mužstvu dařilo. O tom, že je týmový hráč, svědčí i fakt, že všechny své zásluhy stále přisuzuje svým spoluhráčům. Určitě není příliš daleko od pravdy tvrdit, že právě Čuřík je jednou z duší prostějovského cel­ku.

7. POSLEDNÍ ZÁPAS SEZONY

Semifinálová série s Havířovem dospěla k rozhodujícímu pátému duelu. Oba soupeři si dokázali uhájit svůj led a rozhodnout se mělo na tom havířovském. Utkání slibovalo řež na ledě i velký souboj v hledišti, kam vyrazila velmi početná výprava z Prostějova. Oba předpoklady se dokonale naplnily.

Tribuny K&K pneu Arény zaplnilo 3400 diváků, pro srovnání víc, než je návštěvnický průměr fotbalových Českých Budějovic, Žižkova nebo Dukly Praha v nejvyšší soutěži. Klíčový duel o postup do finále druhé hokejové ligy neunikl ani fanouškovskému webu supporters.cz, kde byl ohodnocen takto: „Za poslední týdny a měsíce jsme navštívili několik utkání extraligy, 2. ligy, 1. ligy a zavítali jsme i na zápas EBEL ligy. Na mnoha zimních stadionech nás přivítala výborná atmosféra, ale vyvrcholení večera v Havířově hodnotíme jako nejvyšší stupeň toho, co jsme prozatím absolvovali na vlastní kůži,“ znělo v jejich reportu.