V roce 1885 vstoupilo do hasičského sboru čtyřicet místních lidí.

„V současné době máme také kolem čtyřiceti členů,“ informoval velitel zásahové družstva olšanských hasičů Martin Kikal. Technika se od ruční stříkačky postupem času změnila na hasičskou Tatru. Výjezdy k požárům zůstaly stejné.

K požárům jezdí tam, kde je potřeba

„Protože ležíme na kraji okresu, tak jezdíme i na Olomoucko,“ vysvětlil Kikal.

V posledních letech společně s profesionály zvládali hasiči ohně nejen v Olšanech, ale i v Bystročicích nebo Štětovicích.

„Do naší působnosti patří i Lutín a Hněvotín,“ doplnil velitel.

V zásahové jednotce je dvanáct mužů. Postupně je doplňují mladší.

„Věkový průměr sboru je kolem třiceti let, dorostenců máme kolem deseti. Žáky se nám již několik let nedaří dát dohromady,“ doplnil Kikal.

Zasahovali i v Praze a na Kroměřížsku

Povodně se obci vyhýbají.

„Kromě každoročního odklízení naplavenin u splavu v potoku Blata, jsme však byli v roce 1997 na Kroměřížsku a v roce 2002 v Praze,“ zmínil Kikal.

Každoročně v obci uspořádají hasičský ples. Podílí se i na organizaci dětského dne a předvádějí ukázky zásahů a techniky v základní škole a místní mateřince.

„S našimi mladými chceme letos jet na vodu, ale uvidíme jak to dopadne,“ upřesnil velitel Kikal. V minulosti třeba s nimi vyjeli na soustředění do lesů v okolí Vojtěchova.

Pyšnit se mohou i muzeem

Hasičské hnutí propaguje v Olšanech i hasičské muzeum.

„Impulsem k jeho založení bylo sto desáté výročí založení sboru v roce 1995,“ vysvětlil jeho zakladatel Alois Vláčil. Sám působí mezi dobrovolnými hasiči čtyřicet let.

Mezi několika tisíci exponáty je jen několik přímo z Olšan.

„Zachovala se zlatá přilba, bílá uniforma, diplom jednoho členů ze začátku dvacátého století a hasičský slavnostní tesák,“ vypočítal Vláčil.

V muzeu jsou k vidění hasičské uniformy, čepice, přilby, medaile, diplomy, odznaky, noviny, časopisy, trubky, sekery.

„Nejen z České republiky, ale i okolních států, Austrálie, Japonska nebo Spojených států amerických,“ doplnil Vláčil.