Na počátku 16. století již nedostačoval jediný týdenní čtvrteční trh, a tak udělil r. 1528 Ferdinand I. městu kromě čtvrtečního ještě pondělní týdenní trh. Týdenních trhů se mohli účastnit pouze místní a okolní prodavači. V 16. století se tedy ve městě ko
Zdroj: SOkA
V roce 1390 udělil markrabě Jošt Prostějovu právo ke konání výročního svobodného trhu (jarmark), kterého se mohli účastnit nejen domácí, ale i cizí řemeslníci a obchodníci. Trh se konával v den Nanebevstoupení Páně (svatodušní jarmark).
Zdroj: SOkA
V r. 1483 byl do olomouckých zemských desek zapsán prostějovský tržní řád. O tři roky později udělil Matyáš Korvín městu právo na druhý jarmark, připadající na třetí neděli postní (středopostí trh). V r. 1491 získalo město třetí, osmidenní výroční trh, ko
Zdroj: SOkA
Čtvrtý výroční trh přibyl r. 1539 díky privilegiu krále Ferdinanda I. Osmidenní trh (požňový trh) začínal v pondělí po sv. Abdonu. Ve stejném roce ještě byly povoleny tři koňské jarmarky, které se konaly odděleně od řádných trhů. Od r. 1686 fungoval krátc
Zdroj: SOkA
Zdroj: SOkA
Koncem 19. století se pravidelně konaly čtyři výroční trhy, dva týdenní a denní trhy pro prodej potravin a ovoce, v pondělí a čtvrtek masné trhy, obilné trhy, šest koňských a dobytčích trhů. Největší jarmark býval po žních a v listopadu po prodeji řepy.
Zdroj: SOkA