„Když jsme začínali, hrálo v Prostějově velmi málo mládežníků. Navíc se jednalo pouze o Prostějováky, protože dojíždějícího nešlo do rozpadlého klubu dostat. Nyní se nám ale daří přivést kluky i z okolních obcí,“ pochvaluje si pokrok předseda 1. SK Prostějov Jiří Kocourek.

Dorost

Na úplné špici tabulky se po celou sezonu pohybovali starší i mladší dorostenci v D skupině moravskoslezské dorostenecké divize. Jako nováček mysleli před sezonou hlavně na záchranu, potichu ale doufali v postup.

„Věděli jsme, že kluci v sobě mají velký potenciál. Netušili jsme ale, jak si povedou v nové soutěži. Naše tréninkové podmínky jsou na tuto soutěž určitě nedostačující,“ okomentoval Kocourek.

Starší dorostenci pod vedením Františka Jury a vedoucího mužstva Petra Waltera dlouho proháněli Líšeň a Třebíč a nakonec skončili třetí s padesáti body a skóre 58:33.

Po přezimování na třetím místě se jim povedl vstup do jarní části. Poprvé klopýtli až ve čtvrtém kole, když doma nestačili 0:2 na Třebíč. Po dalších třech výhrách ale přišla série tří nepovedených utkání v Bystrci, s Havlíčkovým Brodem a v Líšni, která definitivně rozhodla o ztrátě postupových nadějí.

Hned šestnácti brankami se na konečné umístění podílel záložník Marek Pořízka, dalších dvanáct dal Michal Kocourek.

Mladší dorost nestačil se skóre 76:30 a jednašedesáti body pouze na Třebíč, na niž ztratil pět bodů. Trenérsky se na tom podíleli Vladimír Krč, Petr Gottwald a vedoucí mužstva Ivan Polák. Nejlepším střelcem byl se třinácti brankami Jakub Šlézar, pět zásahů přidali Tomáš Lakomý a Jan Petrásek.

„Skvěle nám vyšel úvod sezony, kluci předváděli výborné a zodpovědné výkony, přestože musíme hrát v Olšanech. Pochvalu si zaslouží celý tým za obranu i útok. Za svůj přístup a motivaci si to zaslouží. Za celou sezonu jsme prohráli jen s Třebíčí a Břeclaví,“ shrnul Krč.

Žáci

Ještě o úroveň výše hraje žákovské áčko, přesto se v moravskoslezské divizi D neztratilo. Starší žáci skončili pátí, mladším se tolik nedařilo a obsadili dvanácté místo. Páté místo, skóre 45:27 a dvaačtyřicet bodů. To je vizitka svěřenců Romana Šmída, Aleše Rusa a vedoucího mužstva Zdeňka Fládra.

„Velmi nám pomohlo únorové soustředění v Itálii, kde jsme se mohli připravovat na umělce. Doplatili jsme ale na úzký kádr, kdy se nám zranilo několik klíčových hráčů. Náhradní brankář musel hrál dokonce v záloze nebo útoku. Asi šestkrát jsme ztratili vedení v poslední desetiminutovce. Navíc nemůžeme nabídnout žádné extra podmínky,“ zhodnotil sezonu Šmíd.

Za poslední dva roky navíc odešla celá čtveřice hráčů do Sigmy Olomouc. V klubu doufají, že se to změní, až město vybuduje slibovaný areál za více než 50 milionů korun. „V současnosti ani nemáme šatny a musíme se převlékat u velodromu,“ doplnil Šmíd.

V klidném středu tabulky se pohybovalo prostějovské béčko. Výsledkem bylo osmé a páté místo v krajském přeboru.

Přípravka

Celkem pět přípravek nastupovalo v uplynulé sezoně pod hlavičkou 1. SK Prostějov. Vítězství v krajském přeboru i na silně obsazeném Elbtal Cupu v Drážďanech vybojovala nejstarší z nich, ročník 1998.

V Německu uhrála šest výher a bezbrankovou remízu, v krajském přeboru deklasovala jednatřiceti ligovými výhrami z dvaatřiceti zápasů a famózním skóre 218:11 všechny soupeře.

„Nejen tenhle výsledek a předváděná hra, ale i umístění z mnoha absolvovaných turnajů, kdy se mužstvo v konkurenci klubů všech úrovní pravidelně umisťovalo do čtvrtého místa, jsou velkým příslibem do budoucna,“ ví hlavní trenér Roman Popelka. I proto se snaží kádr ještě doplnit, aby přechodem na velké hřiště neztratil na kvalitě.

O rok mladší hráči skončili ve stejné soutěži s jednapadesáti body devátí. Po úspěšném podzimu se na jaře potýkali s četnými zdravotními problémy, což vedlo k poklesu o jednu pozici.

„Nešlo o zranění, ale o nemoci. Bojovali jsme s chřipkou, angínou, mononukleózou či neštovicemi. Kluci to ale zvládli. Prvořadá pro nás byla hra mužstva, chtěli jsme, aby si všichni zahráli. Hráč se totiž může projevit až později,“ uvědomuje si hlavní trenér Josef Šteigl.

Za zmínku stojí i řada turnajových úspěchů. Hráči postoupili do zářijového celorepublikového finále největšího českého turnaje, když se sedmi výhrami suverénně zvládli regionální kolo v Morkovicích.

C tým přípravek vedený Tomášem Grossem a Petrem Langrem ovládl s dvaasedmdesáti body za čtyřiadvacet výher okresní přebor starších přípravek. „Tento velice silný ročník vyhrává na turnajích po celé republice,“ těší klubového šéfa Kocourka.

V Chrudimi nestačili pouze na olomouckou Sigmu, za sebou nechali například ukrajinskou Oděsu, ostravský Baník, Brno či Mladou Boleslav. Na dubnovém Lavanttal Cupu v Rakousku, kterého se zúčastnily celky z České republiky, Rakouska, Maďarska, Německa a Itálie, ve finále zdolali domácí Wolfsberger AC.

Nejmladší fotbalisté nastupují v okresním přeboru mladších přípravek. D tým pod vedením Vlastimila Pazdery nestačil pouze na konické duo a skončil třetí.

„Sezonu je ale potřeba rozdělit do dvou částí. Na podzim s námi hráli i kluci narození v roce 2000, na jaře již pouze o rok mladší. S jejich výkony jsem spokojen. Až letos se ale uvidí, nastoupí totiž proti vrstevníkům,“ ohlédl se Pazdera.

Benjamínky tvořili hráči narození v letech 2002 a 2003. Pod vedením Milana Winklera se třiadvacet fotbalistů učí pravidelně trénovat a získávat dovednosti a zkušenosti.

„Celkem jsme odehráli 154 utkání. Ročník 2003 vyhrál mezinárodní miniligu s devatenácti výhrami. Podařilo se nám sehnat sponzory, kteří nás kvalitně oblékli a navíc zajistili dopravu i ubytování na soustředění a vzdálenější turnaje,“ shrnul Winkler.

V okresní soutěži, kde nastupovali proti o dva roky starším hráčům, nasbírali dvaadvacet bodů v šedesáti zápasech.

Jiří Možný