Začátek podzimu byl mizerný, ale pak jste se rozjeli a celkově si vedli výborně. Souhlasíte s takovým hodnocením?
Když jsem do Určic v létě 2007 přicházel, zdejší tým jsem vůbec neznal. Chvíli mi tak trvalo mančaft pořádně zmapovat a totéž se dělo i opačně, když kluci poznávali mě. S ohledem na tuhle skutečnost byl náš vstup do soutěže takový rozpačitý, problémy jsme měli - stejně jako v přípravných zápasech – hlavně s defenzivou. Postupně se však vykrystalizovala základní sestava, našli jsme správné posty pro jednotlivé hráče a mužstvo si začalo sedat. Došlo k podstatnému zlepšení obrany, k tomu jsme stříleli hodně gólů a z toho vyplynula dlouhá série vítězství. Čítala šest zápasů, když se celek dostal do pořádného laufu, a pohoda následně vydržela až do konce podzimu.

Kde hledat příčiny vzepětí vedoucího k tomuto úspěchu?
Předně bych ještě nemluvil o úspěchu, protože krajský přebor je teprve v polovině a jakékoliv podobné hodnocení by bylo předčasné. Dá se říct, že máme dobře rozdělanou práci a je třeba ji dokončit. A ty důvody? Především vhodný výběr hráčů při letním doplnění týmu, příkladný přístup všech členů kolektivu k fotbalu a vytvoření skvělé party, v níž není rozdíl mezi sedmnáctiletými mladíky a třicetiletými borci. V mužstvu panují perfektní vztahy, což je v každém kolektivním sportu nezbytný základ.

Minulá sezona v KP se Určicím moc nepovedla, ani start do té současné nevyšel. Neztrácel jste za dané situace víru v obrat k lepšímu?
Určitě ne. Po pravdě můžu říct, že jsem o zlepšení ani na chvíli nezapochyboval. Byl jsem si totiž vědom kvalit mančaftu a jeho četných předností, proto byl vzestup z mého pohledu jen otázkou času. A mám velkou radost z toho, že se má víra potvrdila. Klíčem k posunu do horní poloviny tabulky přitom bylo výše zmíněné vylepšení obranné činnosti a také vyrovnání s odchodem Vodáka. Ten byl klíčovou postavou určické kopané, dával dvě třetiny všech branek a naučit se hrát bez něho dalo dost práce. Nakonec se to ale povedlo a nyní střílíme spoustu gólů i bez tohoto kanonýra a navzdory četným zdravotním problémům. Fakt, že se kluci dokázali vypořádat i s touhle komplikací, je pro mě rovněž velmi cenný.

Zmínil jste vysokou produktivitu týmu v ofenzivě, což je trvalý a jistě potěšitelný znak určického fotbalu. Čím si jej vysvětlujete?
Především útočným pojetím hry, o něž se zejména v domácím prostředí pořád snažíme. Máme k tomu vhodné typy hráčů, kterým je ofenziva vlastní, takže z naší strany v podstatě nikdy nehrozí žádné betonování. To by nám ostatně nároční fanoušci z Určic i okolí, jež se na naše zápasy chodí a jezdí dívat, zřejmě neodpustili. (smích)

Teď pojďme k defenzivě. Vzdor jednatřiceti obdrženým brankám se ji přece jen povedlo vylepšit. Čím konkrétně?
Jak už jsem řekl, pomohlo hlavně nové složení obranných řad. Chytily se některé posily, stávajícím hráčům pomohl přesun na jiný post sestavy a jako celek to vzadu začalo mnohem lépe fungovat. Přesto jsme v součtu dostali poměrně dost gólů a na obranné fázi tudíž musíme nadále pracovat.

Pro vás osobně znamenal přesun do Určic z divizních Morkovic s trochou nadsázky ústup ze slávy. Vnímáte to tímhle způsobem?
Vůbec ne. I když jsem strávil několik let v Lipové včetně působení v MSFL a následně prošel rovněž divizí. Beru to tak, že možnosti vést opravdu silné mančafty jsou omezené, zvlášť na Prostějovsku. A já se po působení v oddílech poměrně vzdálených od domova rozhodl vzít angažmá, kde nebudu muset tolik dojíždět. Byť nějaké nabídky z vyšších soutěží než KP mužů jsem měl.

V Určicích jste tedy spokojený?
Jednoznačně ano. Podmínky k fotbalu jsou zde plně odpovídající soutěži, jakou krajský přebor je. Vedení klubu i všichni oddíloví funkcionáři dělají vše, co je v jejich silách, výrazně pomáhá také obec a celá řada sponzorů. Podporu je cítit doslova ze všech stran, lidé pohybující se okolo určické kopané jsou nesmírně zapálení a obětaví. Jmenovitě patří v tomto smyslu největší poděkování celému výboru oddílu v čele s jeho předsedou Milanem Sosíkem, starostovi Určic panu Konšelovi a Jaroslavovi s Petrem Kouřilovými, jež se vzorně starají o vždy perfektní hrací plochu.

Máte pro své zdejší angažmá nějaký konkrétní výsledkový cíl?
Před sezonou jsem s nadsázkou říkal, že se chci s Určicemi zachránit alespoň o kolo dřív, než s Morkovicemi v předchozím ročníku. To jsme totiž divizi udrželi až v úplně posledním utkání. (smích) Reálně si ale myslím, že krajský přebor je pro Sokol ideální soutěží a přemýšlet na základě jednoho vydařeného podzimu o postupu výš by byl nesmysl. Cílem je dlouhodobě se zabydlet v KP, předvádět kvalitní i divácky atraktivní fotbal a pokud možno se pohybovat v lepší půlce tabulky. Hlavně nemít existenční starosti a momentálně neusnout na vavřínech. Všichni si musíme uvědomovat, že povedeným podzimem 2007 zdaleka nic nekončí a naopak je nutné makat stále dál minimálně na sto procent.