Prostějovské kromě prohry 2:0 musela rozhněvat i sporná penalta, kterou nařídil v 28. minutě proti nim rozhodčí Berka.

Tu však Miroslav Takáč nekomentoval.

„Do kabin jsme šli s tím, že si soupeř nevytvořil šanci a vedl 1:0, na to ale neříkám vůbec nic," začal se svým hodnocením Takáč.

Kritiku však spustil ihned záhy.

„Druhý poločas… Nevím, ale asi to byl obraz českého fotbalu. Ale aby se borci při každém zákroku začali válet, řvát a brečet… Toto co bylo za selanku, na to nemám slov," nebral si servítky viditelně zklamaný Miroslav Takáč.

Ruku podám, ale ne po takovém špílu

Na tato slova reagoval kouč hostů Kučera po svém.

„S Mírou se známe, bohužel nemá ani respekt vůči druhému trenérovi, že mu nepodá ani ruku, to jsem dlouho nezažil. A důvod toho, že jsme údajně polehávali na trávníku, byl asi ten, že když jsme žádali Prostějov, jestli nám vyhoví a odloží zápas na neděli, tak nám nevyhověl. Nejsme ale ten typ mančaftu, který by polehával. Zkrátka když chytne hráč křeč, tak ji chytne, když ho zfauluje, tak ho prostě zfauluje," řekl Radim Kučera.

„Můžu jenom já?" Přihlásil se o slovo Takáč.

„Já tedy tu ruku podávám, Raďo, chlapče. Já jsem neřekl, že by někdo polehával, já jsem řekl, že při každém zákroku se řvalo, hned první kontakt se brečelo. My jsme něco odkopali. A toto dělat my, tak ten fotbal nehrajeme. Kolikrát byla přerušená hra? My jsme tu od toho, aby se hrál fotbal. To nebyl fotbal ze strany Znojma," rozhněval se prostějovský lodivod.

Ten na závěr svého proslovu zdůraznil, že se fotbalem hlavně baví.

„Chodím do práce, jsem zrovna po dvanáctce a hodnotím to hlavně z toho hlediska, že dneska šlo o fotbal, hoši. A já jsem ten fotbal od Znojma neviděl. Co se týče žádosti o odložení, to jsem nevěděl, do těchto věcí nezasahuju. Ruku podám kdykoliv, komukoliv. Ale ne po takovém špílu. Pojďte se mnou na pivo. Tam byste se dozvěděli od člověka, který hraje fotbal od roku 1968. Mám tolik špílů odkopaných, že bych někomu podal ruku… Kluci, mám vás hrozně rád, a Radim to ví, ale dnes už to přeteklo," ukončil ve viditelných emocích svůj proslov Miroslav Takáč.