Příběh SK Prostějov - věčný boj o přežití

V roce 1905 bylo vybudováno první stálé hřiště na cvičišti zvaném Vojenská louka, kde se dnes nachází křižovatka a motorest U Rodenů. Na fotbal ale chodilo čím dál více diváků, což vojáci nechtěli tolerovat a sportovce ze svých pozemků v roce 1912 vykázali.

V té době už rozvíjející se klub vzal pod svá křídla i tenisový nebo atletický oddíl a začíná se rodit i budoucí hokejový. Získal zároveň pozemky vedle prostějovského pivovaru, kde v roce 1913 slavnostně otevřel zbrusu nové hřiště s místy k sezení i stání.

Přichází první období rozkvětu prostějovského fotbalu, k zápasům sem jezdí mužstva z celé monarchie. Idylu ale rázně ukončuje příchod 1. světové války, většina hráčů je povolána na frontu a v roce 1916 je hřiště rozoráno a osázeno bramborami.

Po válce si obnovený S. K. Prostějov buduje své další hřiště a dá se říct i první stadion za gymnáziem v Kollárově ulici.

Začíná se psát první zlatý věk prostějovského fotbalu, mužstvo se stává osminásobným mistrem Hané a pětinásobným mistrem Moravy. V roce 1928 dokonce amatérským mistrem ČSR.

Ani tento historický úspěch ale neuchránil S. K. od dalšího stěhování. V roce 1930 vyprší nájemní smlouva a město vyvlastňuje pozemky, aby na místě stadionu postavilo dnešní náměstí Spojenců.

Klub ale znovu z vlastních prostředků začíná budovat další stadion, který dá jméno i nové ulici – Sportovní. Stavba ale S. K. dostala do velkých dluhů a zájem o amatérskou kopanou navíc klesá, takže se v roce 1932 rozhoduje o přeměně klubu na profesionální.

Třetí za pražskými S

Následuje přihláška do II. profesionální ligy a hned v prvním ročníku historicky první postup do první ligy.

V té se záhy prostějovský klub vyšvihl mezi špičku a dvakrát skončil třetí za pražskými S. Ve středoevropském poháru Mitropa Cup pak vyřazuje například v té době věhlasnou Admiru Vídeň.

Po krátkém pádu do druhé ligy se Prostějov opět připomíná v lize protektorátní Česko-moravské 2. místem za Slavií Praha a postupem do finále národního poháru, kde těsně prohrává s SK ASO Olomouc.

Poslední prvoligovou sezonou je pro Prostějov ročník 1945/46. Klub je v duchu budování socialismu přejmenováván (Sokol II Prostějov, Sokol ČSSZ Prostějov, Tatran Prostějov, DSO Tatran, TJ Slovan Prostějov), až zůstane u názvu z roku 1960 TJ Železárny Prostějov.

Ten mu vydrží následujících třicet let, kdy klub balancuje mezi čtvrtou a druhou nejvyšší soutěží. Úspěchem je tak alespoň fakt, že pro český fotbal objevuje taková jména jako Karel Brückner, Ivo Viktor nebo Rostislav Václavíček.

LeRK: strmý propad z druhé ligy do župy

Po revoluci v roce 1989 se vrací ke svému původnímu názvu SK Prostějov fotbal, který se po fúzi s brněnským LeRKem mění na SK LeRK Prostějov.

V roce 1995 klub opět postupuje do druhé ligy, kde hraje až do roku 2003.

Z důvodu už nevyhovujícího a chrátrajícího stadionu z ní ale musí odstoupit a následuje propad až do krajské župy.

V roce 2007 zaniká mužský tým úplně a klub přežívá jen v mládežnických soutěžích. Stadion už dávno není v jeho majetku a po obnovení A týmu musí hrát své zápasy v Mostkovicích.