„Stále se dá něco zlepšovat. Technika, bojovnost, síla. Stále se učím. Myslím si, že ještě nejsem stoprocentně vyzrálý,“ komentoval poslední vystoupení.

Věří, že mu podobné výkony pomohou k angažmá ve vyšší soutěži, byť se zatím žádná konkrétní nabídka neobjevila.

„Je to daleko. Musím na sobě pracovat a dávat góly. Třeba se ještě někdo ozve. Určitě se budu snažit,“ věří v úspěch.

Proti Bystrci se opakovala situace z duelu s Blanskem. Tehdy střídal již koncem prvního poločasu zraněného Jonáše Navrátila a vsítil vítězný gól na 2:1. Nyní nahradil Lukáše Valu a trefil se hned dvakrát.

„Nenastoupil jsem v základu, protože jsem kvůli práci týden netrénoval. Trenéři se tak rozhodli, že nastoupím až v průběhu zápasu,“ vysvětlil svou absenci v úvodní jedenáctce.

Na úvodní branku si ale musel počkat přes třicet minut, když nejprve zazdil tutovku.

„Do prázdné brány mi to brankář chytil. Obíhal jsem si balon a skočil mi tam. Měli jsme tam ale i hluché místo. Soupeř nás zatlačil a vlastními chybami jsme se dostávali pod tlak. Třefili tyčku a břevno. Mohlo to být klidně 3:3 a zápas by se vyvíjel úplně jinak,“ překvapil Hlouše výkon hostí.

Nestalo se však a závěrečná čtvrthodinka patřila konickému forvardovi. Nejprve zužitkoval přihrávku od Martina Schöna, posléze dlouhý nákop z obrany.

„Říkal jsem Martinovi, že pomaleji to již asi nešlo nahrát (smích). Naštěstí to obránci měli na dlouhou nohu a prošlo to mezi nimi. Před druhou brankou jsem se dostal za obránce a dal jsem na zadní tyč,“ popsal své gólové momenty.

Bývalého hráče olomoucké Sigmy, s níž získal ve starším dorostu i titul mistra republiky, potěšilo zejména ukončení série bez výhry a věří, že to Konické před zbytkem podzimu znovu nakopne.

„Hráli jsme do teď dobré zápasy. Doma s Napajedly jsme se o výhru připravili sami, ve Vyškově jsme také byli vyrovnaným soupeřem, nedali jsme ale šance. Už nám to i vyčítali,“ oddechl si poté, co čtyři z pěti branek zaznamenali útočníci.

Jiří Možný