Kliknutím zvětšíte
V poklidu probíhal zejména první poločas, moc fotbalově zajímavého se neudálo. Za celých prvních pětačtyřicet minut si vypracovali hosté dvě gólové šance, Kraličtí jednu, když se Valtr kličkami zbavil dvou hráčů a pak střelou trefil pouze tělo brankáře Běhalíka. Ten měl letos v dubnu teprve šestnáct roků!
Ve druhém poločase spálil vyloženou gólovku domácí Dočkal když nepřekonal Běhalíky z parkety mezi značkou pokutového kopu a hranicí malého vápna. Z šance neskóroval ani jeho spoluhráč Liška, po jehož střele vynikl hněvotínský gólman. Ani Ohlídalova střela nenalezla správný cíl, míč prolétl těsně okolo tyče hněvotínské branky do zámezí.
Vedení se ujali hosté po nepozorné hře domácí obrany, po centru z levé strany zůstal před kralickou brankou nepokrytý Skoumal a Kaštila prostřelil. Hned po výkopu šli kupředu kraličtí fotbalisté a Růžičkovi se podařilo dát ze vzdálenosti téměř třiceti metrů výstavní gól na 1:1. Před koncem střetnutí mohli dát vítěznou branku Hněvotínští, ale strážce domácí svatyně Kaštil zasáhl v poslední chvíli reflexivně nohou.
Ohlasy trenérů
„Nevím jak se zde v Kralicích dostaneme ze stále pokračujícího dilema, tradičně máme první poločasy mizerné. Oni hráli zezadu, a my, místo abychom je atakovali a ohrožovali, byli jsme roztaženi na šedesáti metrech a nechávali je hrát. Prvních dvacet minut jsme zaspali, potom už jsme začali hru vyrovnávat a druhý poločas jsme už byli konečně lepší. Hostující tým jsme už přehrávali, vypracovali jsme si snad pět střeleckých tutovek, někdy jsme nedokázali poslat míč ani do prázdné branky. Byla to doslova zbrklost. Když ten průběh dnešního utkání tak rekapituluji, myslím si, že jsme měli vyhrát tak 6:3… Mrzí mne, že moji svěřenci nesplnili ani jeden z mých tří cílů před začátkem soutěže. Nezískali jsme padesát ale jen osmačtyřicet bodů, neskončili jsme do pátého místa a jsme šestí a nezůstali jsme doma neporaženi. Na podzim tomu tak bylo, ale na jaře jsme doma dvakrát prohráli, s Jeseníkem a 1.HFK Olomouc B. Takže, třikrát jsme zůstali těsně za cílem…!“
„Abych řekl pravdu, měl jsem z tohoto utkání strach,“ přiznal trenér hněvotínského týmu Radek Šindelář. „Včera večer jsme se totiž loučili v Hněvotíně s naším brankářem Dušanem Romanovským… Ale zvládali jsme to, i když ne až do konce utkání. Myslím ale, že si dnes užívali fotbalu hráči obou stran, o všem důležitém už bylo rozhodnuto a tak se v obou týmech zkoušelo různé, co by jinak nebylo možné.“
VLASTIMIL KADLEC
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
