Nestalo se a Konice tak i díky třinácti čistým kontům obsadila v D skupině moravskoslezské divize páté místo. Trenér Karel Procházka se přitom potýkal s úzkým kádrem a na trávník posílal v ideálním případě stejných jedenáct fotbalistů.
Oproti podzimu si Konice o čtyři místa polepšila. Jak hodnotíte jarní část?
Samozřejmě jsem spokojen. Není to o tom, že bychom nad ostatními vynikali, ale mančaft se pomalinku dával dohromady. Pokud zůstaneme v podobném složení i v příštím ročníku, mohli bychom umístění zopakovat.
Z úvodních čtyř zápasů jste hráli třikrát venku, přesto jste získali sedm bodů.
Psychicky nesmírně důležitá pro nás byla výhra v Boskovicích, kdy se nám herně příliš nedařilo. Soupeř měl potrénováno a v té době na tom byl i psychicky dobře. Vyhráli jsme šťastnou brankou Radka Řeháka. To byl odrazový můstek. Pak jsme ale dostali facku ve Vyškově. Nenavázali jsme na utkání z přípravy, kdy jsme hráli pěkný a účelný fotbal. Nevypracovali jsme si žádnou gólovku, soupeř nás přehrál v poli i jeden na jednoho.
Následně jste se třetím Žďárem remizovali a na hřišti druhého Slovácka zvítězili.
Jako jediní jsme Slovácko dvakrát porazili, navíc jsme od nich neobdrželi branku. Se Žďárem jsme dostali nešťastný gól v 90. minutě. Bodů jsme mohli mít trošku více, kdybychom závěry zvládli lépe takticky.
Po zimním odchodu Miloslava Machálka do Vyškova jste začal spolupracovat s Radkem Řehákem. Jak si to zatím pochvalujete?
Měl jsem spoustu pracovních povinností, takže Radek místo mě dokonce čtrnáct dní vedl tréninky. Od spolupráce s Miloslavem Machálkem se to ale nijak nelišilo.
V útoku jste se musel obejít bez desetigólového Tomáše Machálka. Brzy se navíc zranil Martin Hlouš.
Martin Hlouš měl výbornou přípravu, po utkání na Slovácku si ale bohužel na tréninku vyvrtnul kotník. Do konce sezony byl mimo hru a hodně nám chyběl. Hru jsme postavili na něm a on si to uvědomoval. Hrál fantastickým způsobem. Byla to jeho nejpovedenější sezona v Konici, žel pouze čtyřzápasová. Když se mu nedařilo, prohráli jsme, a když se mu dařilo, tak jsme vyhráli.
Jak si s příležitostí na hrotu poradili ostatní?
Nejprve jsme to zkoušeli s Rajnohou, ale ten nám chyběl ve středové řadě. Poslali jsme tam Martina Schöna a zvládl to poměrně dobře. Splnil očekávání a výsledek je takový, že se zapojí do přípravy Sigmy Olomouc.
S pětatřiceti brankami jste ale měli čtvrtý nejhorší útok.
close
zoom_in
Hodně to bylo dáno podzimní nevyrovnaností. Dostávali jsme nakládačky a na jaře se nic takového neobjevilo. Máme spoustu mladých hráčů a ti potřebují vyhrávat. Je vidět, že jdou hodně nahoru, a je radost s nimi pracovat.
Celá sestava stála víceméně na dvanácti třinácti lidech a do základu jste sahal prakticky pouze při zraněních.
Máme devatenáctičlenný kádr, ale vlivem studijních povinností nenastupovali Pavel Křeček s Robertem Šimkem. Zranili se Tomáš Křeček, Martin Hlouš. Peťa Voral také vynechal několik utkání. Šanci dostal Honza Raiskub a sehrál výborná utkání, dnes by mohl hrát pomalu i v základě. Uvidíme, jak to bude vypadat, kdo nám tady zůstane, koho si vyberou dál. Divize je ideální soutěž pro mladé kluky, kteří chtějí jít výš. Přijdou k nám ze Sigmy a odcházejí pak do třetí ligy. Pokud hrají pravidelně a poctivě trénují, je to žebřík nahoru.
Chystáte se tým ještě rozšířit nebo zkvalitnit?
Mám vizi širokého kádru A-mužstva s tím, že by nastupovali i v I. B třídě. Přijdou k nám určitě čtyři noví hráči. Jsou tam dorostenci-odchovanci a všichni mají na to, aby zkusili zabojovat o divizní dres. Třeba obránce Ladislav Bílý by divizi mohl do dvou let hrát. Je to o trpělivosti a trénování.
Kdy zahajujete přípravu?
Vše už mám naplánované, začínáme 10. července zápasem v Mikulovicích. Doufám, že si hráči zatím užívají dovolené. Čeká je těžká dřina. Zúčastníme se Ondrášovka Cupu, což je pohár ČMFS. Soupeře dosud neznám.
Kdo kádr zřejmě opustí?
Jistého není nic, ale Navrátil se Schönem jdou na přípravu do Sigmy. Z hostování se tam vrací Rajnoha a Vala. Trochu se to ale obrátilo. Vždy jsme brali hráče ze Sigmy a nyní si dva naše vzala.
Letošní divizní sezona byla velmi vyrovnaná, kdy se odpoutaly poze Šardice nahoře a Boskovice dole. Pátou a jedenáctou pozici dělily jen čtyři body.
Myslím si, že všechny soutěže kolem dokola jsou vyrovnané. V ostatních divizích je to podobné. Stačí dvakrát prohrál a jste dole, třikrát vyhrajete a jste nahoře. Neřekl bych, že je to vyrovnanější než v minulé sezoně.
Konické béčko suverénně vyhrálo okresní přebor a v závěru sezony si několik hráčů zahrálo i za áčko. Kdo z nich má našlápnuto do divize?
Byl bych hlavně rád, kdyby se s námi zapojili do přípravy a zkusili bojovat o divizní dres. Je tam spousta jmen, které bych rád uvítal. Jan Mohelník, Zdeněk Kaprál, David Kvapil, dokonce z Jesence mladý Ullmann a Michal Takáč. Záleží to ale na nich. Musejí chtít čtyřikrát týdně trénovat. To je základ pro to, aby mohli hrát divizi.
JIŘÍ MOŽNÝ
