Posilu z kategorie hráčů „na které se chodí“, získal v zimě 1. FK Prostějov z maďarského Honvédu Budapešť, kde působil na hostování z 1. FC Slovácko. Ambiciózní divizní nováček i díky němu chce pomýšlet na okamžitý postup do MSFL. A Zelenka se prvního zápasu s Havířovem, který je na programu v neděli, nemůže dočkat. „Dva měsíce se jenom trénovalo, takže už se samozřejmě moc těším. Doufám, že všechno poběží, jak má a vyhrajeme hned první zápas,“ říká pro Prostějovský deník.

Fotbalové soutěže v zemích, kde jste během své kariéry působil, už dávno běží. Vám odstartuje divize až teď. Pocítil jste, že ta pauza je delší než obvykle?

Ani ne. Pro mě bylo dobré, že jsem odehrál všechny přípravné zápasy a vyhýbalo se mi zranění. Ta utkání jsou nejdůležitější, protože vám dají nejvíc. Každý týden jsem hrál, takže si myslím, že jsem připravený solidně.

Jak jste se během přípravy stihl sehrát s prostějovským tý­mem?

Už jsem něco stihl pochytit, takže vím o jednotlivých hráčích, jaké mají přednosti. Když mám balon, tak vím, kam to dávat. Máme některé rychlé hráče, zejména na stranách. Nemám s tím žádný problém, už spolu hrajeme dva měsíce.

Ještě na podzim jste válel v maďarské nejvyšší soutěži, nyní vás čeká až čtvrtá v Česku. Dá se už podle přípravy soudit, jak moc je to jiné?

Je to velká změna. Předpokládám, že nějakou dobu mi bude trvat, než si úplně zvyknu. Sám jsem zvědavý na to, jaké to bude, až začne soutěž. Kluci jsou zvyklí hrát pomaleji, na všechno mají milion doteků. Jenže když proti nám nastoupí někdo, jako byl teď třeba Uničov, který je o třídu výš, tak už vidí, že musí hrát od nohy daleko rychleji. Taky dělají taktické chyby, na které nejsem zvyklý. To jsou hlavní rozdíly.

I z důvodu, aby se od vás mladí fotbalisté učili, jste v Prostějově. Jak to zatím funguje?

Bavíme se o tom pořád. V podstatě zápas co zápas jim říkám: zpracuj si a nahraj, pak na to nebudeš mít tolik času. Ale jde o to, že kluci na takové věci nejsou zvyklí a nějakou dobu jim potrvá, než to do sebe dostanou. S Uničovem ale mohli vidět, že i špička třetí ligy je kvalitou někde jinde a opravdu musíme hrát rychleji. Stejně jako více přemýšlet takticky, co se týče obsazování hráčů a tak dál. K tomu doteď nebyli nucení. Uvidíme, jak je v tom prověří divizní zápasy.

Trenér František Jura si zatím nesmírně pochvaluje váš přístup, stejně jako ostatních exligových hráčů. Funguje to i opačně – že vás fotbal v Prostějově baví?

Trochu je to dané tím, že třeba já jezdím až na čtvrteční trénink, takže se na to vždycky moc těším. V Praze si sice jdu někdy zakopat, někdy běhám, ale trénink je něco jiného. Takže se snažím makat, protože to dělám pro sebe. Navíc jsou tréninky velmi kvalitní, výživné, hodně o práci s balonem. To mě baví.

Jak vůbec vnímáte své angažmá na Hané? Bude pro vás jaro o tom ukázat, že ještě máte na vyšší soutěž nebo už na vrcholový fotbal nepomýšlíte?

Kdybych po tom toužil, tak bych do Prostějova asi ani nešel. Jsem tady maximálně spokojený, už jsme se dokonce domlouvali, že bychom smlouvu mohli prodloužit na rok a půl. Rozhodující ale bude, jak se nám povede teď na jaře, jestli dokážeme naplnit papírové předpoklady, že bychom měli hrát o postup. Pak se uvidí, co dál. Každopádně nechci z Prostějova nikam utíkat, líbí se mi, jak klub funguje a nepřemýšlím, že bych ten půlrok využil jen k tomu, abych si zahrál a pak šel někam dál zkoušet štěstí. Chci pomoct Prostějovu, protože mi dal velkou důvěru.

Kromě vás do týmu přišel Tomáš Bureš, Ivo Zbožínek nebo Michal Pospíšil. Uzdravuje se Petr Papoušek. Bude na vás vyvíjen velký tlak. I když asi nesrovnatelný s tím, co jste zažíval ve Spartě nebo Turecku.

Ano, to se vůbec nedá srovnávat, je to úplně něco jiného. Přesto i tak na nás tlaky budou. Když nebudou výsledky, tak se hned půjde po nás, co už máme něco za sebou. To je normání. Ale jsme tým, není to jen o nás, musíme hrát všichni. Není možné, aby si kluci mysleli, že to uhraje čtyři nebo pět lidí a že když máme ligové hráče, tak to půjde samo. Musí přispět celý mančaft. Já věřím, že to půjde, protože jsou všichni v pohodě a snaží se od nás něco naučit. Ti mladí mají ambice se dostat ještě někam výš, takže doufám, že si od nás zkušenějších něco vezmou.

Jak se na premiéru v divizi připravujte vy osobně? Nasadíte si dvoje chrániče, jedny dopředu a druhé dozadu?

Sám jsem zvědavý. Snažím se na to být připravený, ale zároveň doufám, že to nebude zase taková hrůza. Vždycky je to záležitost rozhodčích, když mě budou okopávat a oni jim budou dávat karty, tak si to pak už soupeři nedovolí. V přípravě se mi stalo jenom dvakrát, že by do mě chodili nějak agresivněji, ale zatím to nebyl žádný velký extrém.