Dále se chtěl Břetislav Jurníček fotbalem už jen bavit, na hřištích a u televizní obrazovky. Fotbalová atmosféra, spojená s fenoménem organizování, mu však zřejmě chyběly natolik, že se moc nepřemáhal, když nedávno kývl na naléhání lidí z fotbalové TJ Otinoves. Je tam nyní členem oddílového výboru a sekretářem.

Pane Jurníčku, kdy a kde jste s fotbalem začínal?

Ve svých deseti letech jsem začal hrát za plumlovské žáky, pokračoval v dorostu a nakonec jsem po návratu z vojny oblékal dresy A i B-mužstva. Potom jsem se stal rozhodčím a pracoval i v plumlovském oddílovém výboru. Nakonec téměř dvě desetiletí jako předseda. Musím vzpomenout, že v minulosti byly v Plumlově fotbalové oddíly dva, Sokol a PDA Lesy. Vždy v listopadu se hrávala přátelská derby, o která byl veliký divácký zájem.

Jak vzpomínáte na léta s píšťalkou?

Začal jsem v roce 1971 a odřídil jsem celkem 462 utkání v okresech Prostějov, Olomouc a Vyškov. Byl jsem také po čtyři roky členem komise rozhodčích OFS Prostějov. V roce 1988 jsem jako rozhodčí ze zdravotních důvodů skončil.

A začal jste funkcionařit.

Ano. Vzpomínám, jak se po začátku osmdesátých let, když hrálo plumlovské A-mužstvo v I. B a také v I.A třídě, dařilo. To bylo pod vedením trenéra Antonína Lázny, s vedoucím mužstva Aloisem Soldánem a s předsedou oddílu Václavem Mudrochem. Ale od devadesátých roků začalo pro plumlovský fotbal velmi těžké období. Všichni jmenovaní činnost ukončili a sedm hráčů, někteří byli i klíčoví, odešlo do nově utvořeného oddílu TJ Sokol Vícov. Díky tehdy novému předsedovi Ladislavu Otrubovi, hospodáři Robertu Švestkovi a jednateli Drahoši Motalovi se činnost fotbalu v Plumlově s velikým úsilím zachraňovala. V roce 1994 vznikl nový výbor, stal jsem se předsedou celé TJ i fotbalového oddílu. V minulém roce už u nás nebyl na práci pro oddíl téměř nikdo, na jeho sklonku jsme už byli ve výboru pouze tři nebo dva, a tak jsem odstoupil. Věrný plumlovskému fotbalu jsem byl půlsedmé desítky let a budu i nadále…

Na co vzpomínáte nejraději?

V letech 1995 a 1996 jsme se zachraňovali v I. B třídě, zajistili jsme nového sponzora ORESVO Invest a jeho generální ředitel Ivo Svozílek starší se stal prezidentem a garantem plumlovské kopané. S novým názvem oddílu, s mnohačlenným výborem, s trenérem Lubomírem Brázdilem a s vedoucím mužstva Otakarem Hrůzou jsme postoupili do I. A třídy a hrajeme v ní dodnes. V tomto období jsme měli v oddílu šest družstev a na Prostějovsku jsme patřili z tohoto pohledu ke špičce. Upravovali jsme náš areál Borky, prodloužili herní plochu. Nebyl bych upřímný, kdybych skrýval radost z různých ocenění, která mně byla udělena za práci. A moc mě těšilo, když hrál náš dorost v Lipové o postup do krajské soutěže a vyhráli jsme tam 1:0. Lipovským stačila k postupu remíza, rozhodčí proti nám nařídil pět minut před koncem zápasu penaltu a můj tehdy šestnáctiletý syn, jako brankář, střelu domácím zneškodnil!

Problémů však bylo a je jistě stále dost…

Samozřejmě. V posledních letech se plumlovské mužstvo často pohybuje ve spodní polovině tabulky druhé nejvyšší krajské soutěže. Často vidím, že bychom potřebovali na hřištích i víc štěstí. Máme jedno družstvo žáků, sedm dorostenců hraje v Mostkovicích. Výchova mládeže musí být prvořadá, ale jsou k tomu třeba zapálení a obětaví kormidelníci. Problémů bylo vždy hodně, snažili jsme je průběžně řešit a mnohé jsme vyřešili. Chtěl bych poděkovat za častou pomoc předsedovi sportovně technické komise Okresního fotbalového svazu Prostějov Ladislavu Dvořáčkovi a také funkcionářům Olomouckého krajského fotbalového svazu.

Prožíval jste také smutné chvíle?

Byli mnozí další, kteří obětovali pro plumlovskou kopanou kus svého života a museli jsme se s nimi, postupně, navždy rozloučit. Byli to například Robert Švestka, pracoval ve fotbalovém výboru i ve výboru plumlovského oddílu ledního hokeje, generální ředitel ORESVA Invest Ing. Ivo Svozílek, dále Alois Soldán, Vítězslav Vlaha, Jaromír Malík, Karol Čukovič a, Jiří Bureš, kterému jsem chtěl jednou otěže plumlovské kopané předávat. Nezapomínáme ani na řadu dalších našich bývalých členů.

S kterými trenéry jste spolupracoval?

V době mého předsednického působení jsem zažil u A-mužstva osm trenérů, byli to Lubomír Brázdil, Jozef Sivoň, Marián Borovský, Josef Stavěl, Jan Křesala, Kamil Hubený, Jan Pešek a Ladislav Zukal. Všichni odváděli poctivou práci, největší podíl na úspěších našeho mužstva měli Lubomír Brázdil, Jozef Sivoň a Jan Pešek.

A co řeknete závěrem?

Ještě bych chtěl vyzvednout obětavou práci Jaroslava Zapletala, který se navzdory svým vlastním problémům staral řadu roků o naše mládežnická družstva, a to zároveň s Břetislavem Kocourkem a Františkem Kocourkem. Další moje díky patří Stanislavu Burešovi za mnohastrannou práci pro oddíl a hospodáři Tomáši Voráčovi za množství jeho času a obětavost. Také všem, kteří mně kdy pomáhali, samozřejmě i trenérům a hráčům. Též všem našim sponzorům, Ladislavu Otrubovi, a divákům, kteří nám v hledišti prokazovali svou přízeň.

A ještě si dovolím pár rad pro členy nového oddílového výboru. Buďte kamarády a do náročné práce se zapojte poctivě. Jste odpovědni za chod oddílu a to městu Plumlov i příznivcům plumlovské kopané. Neberte fotbal pouze jako svého koníčka. Věřím, že se vám podaří v Plumlově rozšířit mládežnickou kopanou a že se bude hrát plumlovský fotbal i nadále na dobré úrovni. A důležitou zásadou musí být, že oddíl řídí výbor a hráči že mají pouze hrát.

----------------------------------------------------------------------------

Autor: VLASTIMIL KADLEC