Nemrzí vás, že jste nakonec hattrick nedokončil?

Ne, vůbec mě to nemrzí, já jsem rád, že jsme konečně vyhráli. Už jsem z toho byl špatný, jezdím sem takovou dálku a třikrát po sobě jsme prohráli. Bral jsem to trochu i jako svoji ostudu.

Cítil jste třeba na sobě nějaký zvýšený tlak?

To vůbec. Jeden člověk sám nenadělá nic. Já jsem říkal, že budu rád, když dám nějaké góly, tak jsem se snad konečně chytil. V minulém zápase to byla z naší strany obrovská chyba, v Želatovicích jsme měli suverénně vyhrát, ztratili jsme úplně zbytečně tři body.

Myslíte si, že by vás výhra nad Hněvotínem mohla vrátit na vítěznou vlnu?

Já už se bojím něco říkat, vždycky, když jsem něco řekl, tak jsme pak prohráli. Uvidíme.

Do utkání s Hněvotínem jste nastoupil s velkým sebezapřením. Kvůli čemu?

Čekal jsem, že to bude horší, protože den před zápasem mi teprve tahali vodu z kolena. Ráno jsem se vzbudil a byl jsem si jistý, že na zápas ani nepojedu. Zašel jsem k doktorovi, ten mi vytáhl vodu, dal mi tam injekci a v den zápasu už to bylo ráno dobré, tak jsem jel. Ještě jsem odehrál celý zápas (smích). Doufám, že mi to do rána nenateče.

Jak se vám vůbec v Kralicích líbí? Chybí vám tu něco?

Líbí se mi tu, i když teď jsem třeba přijel jenom na zápas, protože jsem nevěděl, jak na tom zdravotně budu. Jinak jezdím aspoň v pátek na trénink, ale je to v pohodě. Ještě kdybych tady měl tři nějaké starší ligisty, tak by to úplně nejlepší (smích).

Vnímáte, že by si na vás soupeři dávali větší pozor?

Právě mi to ani nepřijde, že by na mě hráli nějak tvrději nebo osobku. Oni vědí, že už toho asi moc nenaběhám, jen se tam ploužím, tak si myslí, že nejsem nebezpečný (smích).

Dal jste dva góly, jeden hlavou, to přitom není vaše parketa, že?

Hlavou to byla spíš náhoda, moc gólů jsem takhle nedal, spíš mě to trefilo. Ale mohl jsem dát už v 1. minutě, ale obránce přede mnou uskočil a já ani nečekal, že to ke mně projde.