Kliknutím zvětšíte
Čtyřiadvacetiletý odchovanec prostějovského LeRKu tak dokázal během dvanácti zápasů vychytat hned osm nul, přičemž v úvodních pěti duelech inkasoval dohromady jen jednou jedinkrát. Vyzráli na něj pouze hráči Sparty Brno, Otrokovic, Bystrce a Žďáru nad Sázavou.
Beznadějně poslední Vrchovina se skóre 3:8 a nulou na bodovém kontě se tak po šestnácti zápasech vytáhla již na devátou příčku s vyrovnaným poměrem branek 14:14 a třiadvaceti body. Novoměstský tým se tak rázem pyšní druhou nejlepší obranou.
Jak jste si užil zápas proti Konici?
Hlavně jsem chtěl zakončit účinkování ve Vrchovině výhrou, což se povedlo. Před utkáním jsem se bavil s klukama, ale o žádné velké hecování nešlo. Měli jsme navrch. V prvním poločase jsme měli docela dost šancí, naopak já jsem extra moc práce neměl. Spíše to byl volnější zápas.
Nečekal jste, že si zachytáte trochu víc?
Chyběl jim Bláža (pětigólový Jana Blaha – pozn. autora), takže bylo o jednu starost míň. Konice je spíše technický tým a terén byl horší, takže nehráli dobře. Většinou šlo pouze o výběhy pro míče za obranu.
S jakými pocity opouštíte Vrchovinu?
Jsem rád, že jsem tam půlrok strávil. Když jsem přišel po čtvrtém zápase, tak měli nulu a cílem bylo dvacet bodů. Teď máme dvacet tři, takže nadplán. Moc se mi tam líbilo. Parta, trenér i fanoušci byli super.
S obránci i ostatními spoluhráči jste se sehrál velmi rychle.
Nečekal jsem, že to až tak dobře dopadne. Byl jsem na jednom tréninku a hned jsem naskočil do zápasu. Po šestém zápase přišel ještě do obrany Míša Jašíček. Trvalo to asi čtyři zápasy, ale bylo to bez problému.
Nyní se opět zapojíte do přípravy s Konicí?
Měl bych se vrátit, ale už mám konkrétní nabídky z vyšší soutěže. Jasno bych chtěl mít do konce roku.
JIŘÍ MOŽNÝ
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
