Kliknutím zvětšíte
Nyní se Hirsch může chystat na druhou ligu, kterou si jako jeden z mála hráčů současné kádru zahrál i v předminulé sezoně.
„Šli jsme tehdy úplně do neznáma. Jak my hráči, tak i vedení. Byla to pro nás obrovská škola,“ vzpomíná prostějovský bek, kterého několikrát v posledních dvou sezonách přibrzdilo zranění.
V zimní pauze jste měl dobrou formu, ale znovu přišlo zranění. Ke konci jarní části jste se ale vrátil do sestavy. Platí konec dobrý, všechno dobré?
Ano, nakonec všechno dobře dopadlo. Cíl jsme splnili na sto procent. Je to paráda a máme všichni velkou radost. Já o to víc, že jsem se dokázal vrátit po tom zranění do sestavy,
Jak bylo těžké namotivovat se na poslední dva zápasy, když už jste měli jistý postup?
Každý to má v hlavě, i když si můžeme stokrát v šatně říkat, že musíme hrát naplno. Ale nakonec jsme k tomu přistoupili dobře. Je hlavně dobře, že jsme porazili doma Holici a rozloučili se s diváky.
Prostějov jako jediný tým vstupoval do jarní části s cílem postoupit. Svazovalo vás to?
Každý zápas byl těžký. Každý se na nás chtěl vytáhnout. Byli jsme pod tlakem a hlavně doma to bylo těžké. Týmy k nám jezdily v pohodě s tím, že můžou jen překvapit. Škoda, že jsme některé domácí zápasy nehráli lépe. Ale výsledkově jsme je zvládli a díky tomu jsme překonali Velké Meziříčí.
Zimní příprava vám vyšla, ale před odjezdem na soustředění přišlo další zranění. Jak vám v té chvíli bylo?
Je to těžké na hlavu. Stalo se mi to dvakrát po sobě. Zranil jsem se a měsíc a půl nehrál. Pak jsem naskočil, cítil jsem se dobře a přišlo úplně stejné zranění. Je to hodně těžké. Zase přišel doktor, berle. Člověk do toho musí znovu naskočit a znovu získat fyzičku. Už je mi devětadvacet, už to není jako dřív a je těžší se vracet. Teď se cítím dobře a doufám, že zdraví bude sloužit.
Navzdory pauze jste ale měl dobrou formu. Po Velkém Meziříčí vás trenér chválil za to, jak jste vymazal Doležala.
To bylo hodně nahecované utkání. Každý šel na sto procent, a buď to vyjde anebo ne. Mně se zápas povedl. Pak proti Holici jsem už zase tak dobře nehrál, ale tam mě ale zastoupili kluci. Tohle taky dělá tým, a proto jsme tam, kde jsme.
Vy jste zažil nepovedenou účast Prostějova ve druhé lize. Co se musí stát, aby se to neopakovalo?
Šli jsme tehdy úplně do neznáma. Jak my hráči, tak i vedení. Byla to pro nás obrovská škola. Určitě jsme se z toho poučili a teď je na vedení, aby dalo hlavy dohromady a vymyslelo něco, abychom byli důstojným mužstvem. Stadion máme, zázemí je perfektní. Byla by škoda, kdyby se ta druhá liga tady neudržela delší dobu. Klidně napořád. Druhá liga do Prostějova patří.
Předpokládám, že vy u návratu do druhé ligy nebudete chtít chybět.
To záleží na vedení. Já bych určitě chtěl. Ale je mi devětadvacet a už to není jako před sedmi lety. Ale udělám vše pro to, abych byl připravený a mohl druhou ligu hrát.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
