Podobně to v druholigové Opavě střílí jinému Machálkovi, Tomáši. S tím však dvacetiletého prostějovského útočníka pojí pouze stejné příjmení. „Je to jenom shoda jmen, ale říká se to o nás, že jsme jedna rodina," směje se Milan Machálek.

Zápas s rezervou Slovácka se vám povedlo otočit, jak jej hodnotíte?

V prvním poločase jsme měli dvacet minut šance, pak jsme dostali gól a nějak jsme upadli. Nedostupovali jsme, nevyhrávali jsme souboje, nic. Nastala pauza, v kabině jsme si to docela vyříkali, byl takzvaně vítr (úsměv). Na druhou půli jsme nastoupili agresivněji, dali jsme první branku a potom se to chytlo.

Proti vám nastoupil velmi mladý tým. Myslíte, že nakonec rozhodly zkušenosti?

Určitě, ke konci už ty síly upadaly. Když dostali na 2:1, tak s nimi byl konec. Zbývalo nějakých třicet nebo čtyřicet minut a tento stav se hodnotí jinak.

Berete tuto výhru jako takovou částečnou satisfakci za vyřazení od A-týmu Slovácka v poháru?

Ne, v poháru nastoupilo áčko, a to se s tímto týmem nedalo srovnávat. Všechno záleží na tom, jak k tomu zápasu přistoupíme a jak říkám, prvních dvacet minut to bylo dobré, poté jsme upadli, a po přestávce se zase zvedli.

Vy jste se do Prostějova vrátil před sezónou z Vyškova. Změnilo se tu něco od té doby, co jste odešel?

Změnilo nezměnilo, nevím. Odešel jsem z Vyškova, kde jsem byl spokojený, zažít postup z divize do třetí ligy je nádherné. Ty kluky, co jsem opustil, pořád to tam někde je. Ale teď jsem v novém mužstvu a chci se na něj maximálně soustředit a dát mu co nejvíc.

Přineslo vám angažmá ve Vyškově hodně pozitivních věcí?

Jasně. Ve Vyškově jsem hrál každý zápas a čím víc hrajete, tak tím víc se zlepšujete.

Dva góly jste na domácí půdě dal Holici, v sobotu jste se také jednou trefil. Cítíte se v top formě?

Jestli v top formě…já se snažím odevzdat co nejlepší výsledek a prostě buď, a nebo. Buď podám dobrý výkon a stejně jako všichni budu spokojený, nebo zahraji špatně a budu se zase soustředit, abych to napravil. Jde to zápas od zápasu.

Ve čtvrtek a v pátek vás klub společně s Alešem Rusem vyslal do Sportcentra na prostějovskou Burzu volného času. Jak se vám tato akce líbila?

Akce se mi líbila, protože ve čtvrtek tam byli mladší hráči, kteří ukázali, co v nich je. Celkově se jednalo spíš o takový Den otevřených dveří, kde jste vlastně měli možnost vidět, co ty děcka baví. Šly sport ke sportu, měly tam lukostřelbu, střelbu ze vzduchovky a další. Ale nejvíc to chodilo na fotbal (usmívá se).

Podařilo se vám objevit nějaké mladé talenty?

No jasně, ročník 2004, tam byli dva šikovní kluci. Uvidíme, jak s nimi dál bude Aleš pracovat.

Patříte do fotbalového klanu Machálků?

Ne ne, to je jenom shoda jmen, ale říká se to o nás. Vždycky je to jen: „Kdo tě trénuje? Tvůj taťka?" „Ne."

Petr Komárek