Na začátku jara popravil Spartu, svého oblíbeného soka. Nyní rozsekl derby s Jabloncem - zkrátka září ve velkých zápasech.

Tomáš Malínský, ofenzivní tahoun Liberce, je na vlně a zažívá životní sezonu. „Když soupeři dochází dech, stává se Malina nechytatelným,“ básnil liberecký kouč Pavel Hoftych po vítězství v Jablonci a posunu na třetí místo v tabulce.

Ač to možná málokdo čekal (vstup do angažmá v Liberci neměl dobrý), z rychlíka, který začal hrát velký fotbal v Hradci Králové, je ligová celebrita - a to hned ze dvou důvodů.

Kat Sparty

Tím prvním jsou samozřejmě výkony, příspěvek týmu bojujícímu o evropské poháry. Druhým faktorem je jeho mediální zajímavost, hráč původem ze Skutče se neschovává za fráze, mluví zajímavě, vtipně, poutavě.

Začněme však tím primárním, fotbalovým kumštem. Malínský odehrál v této sezoně pětadvacet utkání, v nichž se trefil sedmkrát a přidal stejný počet asistencí. Pro srovnání: před začátkem ročníku měl na kontě stovku zápasů - a v nich rovněž sedm gólů, ke kterým přihodil šest nahrávek.

Čísla jasně ukazují rozlet, najdeme v nich navíc ještě jednu pikantnost. Malínský je specialista na Spartu, ze svých čtrnácti branek jich proti nejslavnějšímu klubu zapsal hned šest. „Abych pravdu řekl, tak jsem to čekal. Přístupem a pílí si to zaslouží. Dává tomu všechno a postupně se mu to vrací,“ hodnotí Tomášův mladší bratr Martin, jenž to ve fotbale dotáhl do třetí ligy.

Tečka? Čárka

Fotbal ho zná - a to celá léta - jako Tomáše Malinského. Jenže on se jmenuje jinak, v rodném listě má zapsáno Malínský.

Tato nepřesnost se s ním táhne od začátku kariéry, stejně jako například s bývalým brankářem Pavlem Srničkem. Ne Srníčkem…

Liberec také bleskově odměnil svou hvězdu novou smlouvou, přesto osmadvacetiletý hráč myslí na posun.

V Česku by pro něj měl smysl přestup do klubů silné trojky, jinak by koukal za hranice. „Přál bych si vyzkoušet Slavii, Spartu, Plzeň. Strašně bych se o to chtěl poprat,“ netají.

K tomu má ještě jeden motiv, finanční. „Bude mi devětadvacet. Musím se rozhodovat i podle toho, co vydělám. Aby si člověk udělal nějakou rezervu, aby zajistil rodinu. Ve Spartě nebo Slavii to fotbalista zvládne, ale já jsem hrál léta v Hradci a teď jsem v Liberci. Proto o tom musím přemýšlet,“ přiznává.

Fotbalista o penězích mluví otevřeně. Stejně jako v dalších případech. I tím zaujal Česko. „Lidi mi píšou, že je to baví. Jsou zvědaví, co ze mě zase vyleze. Doufám, že ještě přijdou situace k okomentování a potěším je,“ usmívá se.

Na podzim si rýpl například do Sparty, mluvil o jejích vlastních pravidlech. Na jaře cíl nezměnil: Když dal na Letné dvě branky, šprýmoval o tom, že by ho klub měl koupit. „Po prvním zápase byly reakce negativní. Člověk si udělá srandu z klubu, který má největší fanouškovskou základnu, to se musí projevit. Podruhé to bylo jiné. Na sociálně sítě jsem dostal devadesát procent pozitivních zpráv. Spousta sparťanů mi psala, že to byl super výkon,“ říká.

Doma si však sem tam vyslechne, že má ubrat, ale… „Někdy si říkám, jestli to při rozhovorech fakt nepřehání, dokonce i mamka ho občas brzdí. Ale on je prostě svůj, co na srdci, to na jazyku,“ glosuje výroky brácha Martin.

Malínský zkrátka jede na sto procent ve všech směrech. Ostatně na velký přestup (či na pozvánku do národního mužstva) má nejvyšší čas. O obojí se hlásí vehementně.