Místo toho na Hané zakotvil a už to bude pět let od jeho příchodu. S klubem zažil postup i sestup. Letos na jaře chce přidat záchranu.

„Funguje to tady tak, jak má. Vedení dalo jasně najevo, že se chce zabydlet ve druhé lize a dělá pro to maximum. Myslím, že celý klub má slušně našlápnuto a jestli ten vývoj bude pokračovat, jednou by se tady klidně mohla hrát i první liga,“ řekl Kroupa před startem druhé části FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY.

Patříte ke stálicím prostějovského týmu. Je cítit, jak moc se klub za poslední roky rozvíjí?

Je to tak. Já tady kroutím pátou sezonu a myslím, že to můžu zodpovědně říct. Jsou tady nové kabiny, přicházejí kvalitnější a kvalitnější hráči. Vedení jasně dalo najevo, že se chce zabydlet ve druhé lize.

Čekal jste to před pěti lety, když jste dorazil?

Potom, co jsem pro mě předčasně a nečekaně skončil ve Zbrojovce jsem měl asi týden na to, abych si něco našel a v tu dobu to byl docela problém. Zvolil jsem v tu chvíli v uvozovkách „jen“ třetiligový Prostějov. Nakonec jsem tady zůstal pět let a nemám absolutně důvod něco měnit. Jsem maximálně spokojený. Už na tom je vidět, že s hráči se tady zachází dobře. Nevím o nikom, kdo by odsud odcházel za špatných okolností, nebo nějaký nešťastný. Klub funguje tak, jak má.

Chytil jste tady trochu druhou mízu?

Je to asi tak. Všechno zlé je nakonec pro něco dobré. Tenkrát jsem to bral samozřejmě jinak. Myslel jsem si, že tady odehraju půl roku, pomůžu Prostějovu, pomůžu sobě a zase půjdu. Nakonec to dopadlo takhle a vůbec toho nelituju.

Je reálné, aby se tady jednou třeba hrála i nejvyšší soutěž?

Popravdě si myslím, že klub jako celek má dobře našlápnuto. Samozřejmě to asi nebude v rámci třeba dvou tří let. Pokud se ale bude klub rozvíjet tak, jako dosud, klidně se tady liga hrát může. Jestli přímo tady na stadionu, kde hrajeme teď, nebo třeba na Železárnách, to už ukáže až čas.

Nechci vás podceňovat, ale to už se asi nebude týkat vás přímo na hřišti.

To asi opravdu ne (směje se).

Jak dlouho vlastně ještě plánujete hrát?

Konkrétní plán nemám. V tomto věku už to asi ani nejde jinak, než že se v podstatě rozhoduju po každém půlroce. Zatím mě ale chuť neopouští, což je dobře. Když dostaneme dva dny volna, tak se po nich už zase těším zpátky do kabiny a na hřiště. Až tohle ze mě vyprchá, tak asi řeknu, že už to stačilo a skončím.

Je možné, že v Prostějově ale budete pokračovat i pak?

S předsedou jsme se o tom už bavili, takže nějaký plán tady je. Klub by byl rád, kdybych po skončení kariéry tady pokračoval v nějaké jiné funkci. Uvidíme, kdy to nastane a pak se o tom pobavíme dál.

František Jura mluvil i o tom, že už teď jste se podílel na příchodu některých hráčů.

Je to tak. Ať to byl Milan Lutonský, ale i předtím Honza Polák, Aleš Schuster, Martin Sus a další. Uvidíme, jestli by třeba tohle mohla být ta role. Ale zatím to bylo spíš tak na kamarádské bázi, že když jsem k tomu mohl pomoct, tak jsem to samozřejmě udělal.

Zatím ještě stále na hřišti se z vás stala tak trochu nepostradatelná postava, kterou se ale zároveň už několik let snaží Prostějov nahradit. Jak to berete?

Vnímám, že se hledá někdo místo mě, nějaký můj nástupce. Není to ale nic špatného, klub se musí posouvat a já nebudu hrát donekonečna. Bavíme se o tom s trenérem i s předsedou Františkem Jurou, se kterým bych řekl, že máme nadstandardní vztah. Chápu to, že musí někoho do budoucna najít.

Na druhou stranu těch nástupců už tu pár bylo a vy vždycky ukážete, že jste ještě lepší. Jak to děláte?

Asi to nepůjde pořád. Ale fotbal mě stále baví. Pořád nacházím motivaci se na sezonu nachystat. Musí samozřejmě držet zdraví, to je rozhodující.

Trenér chválil váš přístup v přípravě a dával vás za vzor mladším hráčům. Jak vám sedí role mentora?

Za ty roky už to trochu beru a mladších klukům, když chtějí, se snažím poradit. Baví mě to.

Jaká byla letošní příprava z vašeho pohledu?

Bez problémů. Vstup mi usnadnili trenéři tím, že jsem první tři zápasy nehrál, jen jsem trénoval a postupně jsem si do zátěže naběhl sám. Cítím se dobře. Noví kluci zapadli do kabiny bez problémů. Věřím, že Ševa (Adam Ševčík) i Honza Vošahlík nám pomůžou a budeme dávat více gólů.

To byl zásadní problém na konci podzimu.

V posledních kolech na podzim jsme byli pod dekou. Ale myslím, že už jsme to ze sebe setřásli. Kdybychom zvládli ten první duel na Žižkově, tak věřím, že se nám uvolní nohy a bude to všechno hned mnohem lepší.

Vošahlík dostal za úkol na jaře od předsedy sedm branek, kolik jste si jich naplánoval vy?

Já jsem žádný úkol naštěstí nedostal. Ale samozřejmě, když budu hrát, tak se budu snažit gólově prosadit. Od toho tam útočník je, aby góly dával nebo připravoval.