Kliknutím zvětšíte
V Sigmě jste strávil rok, jaké to bylo?
Na ten rok vzpomínám velmi dobře. Bylo to jedno z mých nejlepších angažmá.
I díky finále Intertoto Cupu proti Udine?
Velký zážitek proti kvalitnímu mužstvu. V Udine bylo třicet tisíc lidí. To je pro každého fotbalistu zápas, který zůstane v paměti.
Navíc jste měli Italy na lopatě.
Měli jsme je na lopatě, ale bohužel jsme nezvládli závěr. Dodnes toho lituju. Když si to tak promítám, chyběly sekundy. Škoda, no.
Těžko jste mohl v poslední minutě chytit hlavičku Tomáše Ujfalušiho, který ostrý centr smolně prodloužil do vlastní brány a šlo se do prodloužení.
Bohužel. Takové situace se stávají. Standardka, centrovaný míč, byl v souboji a jen to lízl. Bylo to zblízka. Už jsem tomu nepomohl.
Zpucoval jste ho pak?
Ujfi byl persona, to jsem si nemohl dovolit. Ne, nebyla to ani jeho chyba. Nazval bych to neštěstím, smůlou.
V prodloužení jste inkasoval ještě dvakrát a bylo hotovo. První utkání v Olomouci se nepovedlo brankáři Tomáši Burešovi, i proto jste jen remizovali 2:2. Byl to i důvod, proč jste šel do odvety vy?
To se stává, že se zápas nepovede. Tomáš byl výborný brankář. Vytvořili jsme dobrou dvojičku. Jestli si dobře vzpomínám, měli jsme to nastavené tak, že jsme se v Intertotu střídali po zápase. Takže to tak bylo i ve finále.
V Sigmě hrály tehdy velké osobnosti, například Pavel Hapal, trénoval Leoš Kalvoda a sezona se vám vydařila.
Co jméno, to osobnost. Tahali jsme se Slavií o druhé místo v lize. V kabině byla neskutečná parta. Dodnes jsem v kontaktu s Pepou Muchou, Radimem Kučerou, Pavlem Hapalem. Strašně rád vzpomínám na každého z chalanů.
Proč jste pak šel na Kypr?
Z Drnovic měl přijít Martin Vaniak a mně přišla nabídka, že bych si mohl zkusit zahraničí. Zkusil jsem to a zůstal tam sedm roků.
Takže jste dobře udělal.
Bylo tam lepší i horší období, ale když to vezmu celkově, tak jsem byl velmi spokojený. Strávil jsem tam velkou část svého života.
Věděl jste, že se po kariéře chcete stát trenérem brankářů?
Začal jsem se na to připravovat ještě během kariéry, kterou jsem končil v Senici. Poslední dva roky jsem tam už měl na starosti dorostence. Po konci kariéry mi přišla nabídka z Karviné, kde jsem začínal s trénováním v mužském profesionálním fotbale. Byl to směr, kterým jsem se chtěl vydat.
Láká vás ještě práce v Česku?
Podívejte, v trenérském chlebu je těžké něco říkat, nebo plánovat léta. Není lehké mít tuto práci. Jsem spokojený tady, kde jsem. Jsem doma. Ale záleží, jestli přijde nabídka. Člověk nemůže říct, že by nikam nešel.
Jaké byly okolnosti vašeho příchodu?
Oslovil mě, myslím, pan Kubíček. Chytal jsem v Senci a hráli jsme přípravák se Sigmou. Tam to nějak začalo. V létě jsme se spojili a udělal se přestup.
Jaké máte vzpomínky na Olomouc?
Historek bylo hodně, ale některé se nemůžou vytahovat. Vzpomínám celkově na prostředí, mužstvo, okolí, management, město bylo pěkné. Velice rád na to vzpomínám, bylo mi tam pěkně, byl to krásný rok.
Vrátil jste se ještě po konci kariéry na Hanou?
Musím říct, že ne. Párkrát jsem tam byl, když jsem tam hrál. Ale ani si nevzpomínám, že bych tam někdy jel jen tak na výlet. Není čas.
Myslíte, že si vás fanoušci ještě pamatují?
Nevím, v tom jsem skromný, myslím si, že spíše ani ne. Žádnou velkou díru do světa jsem tam neudělal, ale když si někdo vzpomene v dobrém, je to super a potěší to.
Od sezony 2015/16 působíte jako trenér brankářů v Trnavě, celkem se vám jako tým daří, jaké máte cíle?
Cíl byl být do třetího místa, nebudeme si dávat přehnané ambice. Každý, kdo hrál fotbal nebo v něm pracuje, chce skončit co nejvýš. Uděláme všechno pro to, aby umístění bylo co nejlepší.
Co pro vás znamená, že máte v týmu Martina Škrtela?
Pro všechny hráče i trenéry je neskutečná zkušenost pracovat s takovým klukem. Škrťo je i fantastický člověk, který si na nic nehraje a zapadl mezi nás. Na hřišti to jde vidět a všichni se od něj můžeme učit.
Pavel Kamesch
Věk: 47
Post: brankář
Kariéra: Detva, Zvolen, Košice, Senec, Sigma Olomouc, Paralimniou (Kypr), Pafos (Kypr), Trnava, Lakatamias (Kypr), Senica, Svätý Jur
Trenérská kariéra: Karviná, Trnava (nyní), reprezentace Slovenska U21 (nyní)
Ve Spartaku jste spolupracoval s Radoslavem Látalem, pod kterým jste si zahráli skupinu Evropské ligy, jaké to bylo období?
Též dobré. S Latošem jsme si sedli a doteď jsme v kontaktu. Byl to fantastický půlrok, na který rád vzpomínám.
V Olomouci hraje Lukáš Greššák, v Trnavě býval kapitánem. Znáte se s ním?
Samozřejmě. Greššo tady byl od začátku, co jsem v Trnavě. Máme dobrý vztah a jsem rád, že je v Sigmě zase nějaký Slovák.
Jak byste jej charakterizoval?
Velmi dobře jsme si rozuměli, i když jsem o generaci starší. Snažím se být kamarádský. Jsem rád, že je tady na Maltě a můžu se s ním pobavit.
S dalším Slovákem v Sigmě Tomášem Lovásikem se znáte?
Jasně. Známe se dlouho, ještě když jsme chytávali. Jsem rád, že se můžeme potkat. Máme si vždycky co říct.
Jaká je slovenská brankářská škola?
Těžko říct, jestli máme nějakou slovenskou nebo českou brankářskou školu. Ve střední Evropě jedeme nějakým jedním stylem. Máme talentované brankáře a také jich je dost v zahraničí. Jsme malinká země a co se týká národního týmu, máme tento post kvalitně obsazený.
Svět obletěly obrázky, kdy se fanoušci Trnavy vrhli na hřiště. Věříte ve změnu?
Doufám, že ano. Nebyl to pěkný zážitek, už bych to nechtěl zažít znovu. Je na zvážení, jestli neudělat nějaká opatření, aby se to neopakovalo. Když sleduju situaci jinde, tak se nedohrál zápas ve Španělsku, ve Francii. Co se děje, tak se mi zdá, že to začíná být nějaký trend. Není to jen o Slovensku. Děje se to všude v Evropě, což je také možná varovný prst.
9
Dům a zahrada
Kondice
Kafe
iReceptář
Celebrity
TN.cz
